V Senátu nakonec zvítězila mezi pozměňujícími návrhy verze podpořená kluby ODS, KDU-ČSL a dalšími menšími frakcemi.
Ta jednak zachovává konec superhrubé mzdy a její nahrazení daněním hrubé mzdy sazbami 15 a 23 procent (pro příjmy zhruba nad 140 000 korun měsíčně). Zároveň však odstraňuje prudké navýšení slevy na poplatníka, které ve Sněmovně navrhl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. Podle něj měla sleva příští rok vzrůst na 34 125 korun ročně.
„Pociťuji obrovskou úlevu, že třítýdenní práce nevyšla vniveč. Zároveň si myslím, že je to velmi dobrá zpráva pro občany, jelikož jim zůstane více peněz v peněženkách. Z velké části jsme pomohli kompenzovat také rozpočty samospráv. Rád bych poděkoval všem senátorům, kteří podpořili naše návrhy,“ uvedl předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Daňová sleva na poplatníka, kterou může uplatnit každý, se příští rok zvedne o tři tisíce korun na 27 840 korun ročně. Tím zůstane každému zaměstnanci bez ohledu na výši příjmů z výplaty o 250 korun měsíčně víc. O další tři tisíce korun ročně pak vzroste sleva ještě i v roce 2022 na konečných 30 840 korun. Toto opatření má pomoci především nízkopříjmovým skupinám, které už dnes kvůli různým úlevám platí jen minimální daně a samotnou operaci se sazbami tak příliš nepocítí.
| Mzda | Daňová úspora při 15 % sazbě | Přínos vyšší slevy na poplatníka 2021 |
|---|---|---|
| 20 000 | 1 020 Kč | + 250 Kč |
| 30 000 | 1 530 Kč | + 250 Kč |
| 40 000 | 2 040 Kč | + 250 Kč |
| 50 000 | 2 535 Kč | + 250 Kč |
| 60 000 | 3 045 Kč | + 250 Kč |
| 70 000 | 3 555 Kč | + 250 Kč |
„Díky vytrvalému tlaku KDU-ČSL bude v této společné dohodě na daňovém balíčku významná podpora rodin s dětmi a také lidí se středními a nižšími příjmy. Prosadili jsme vyšší slevu na poplatníka, což znamená, že těm nepotřebnějším zůstane více peněz na jejich každodenní nezbytné výdaje,“ sdělila předsedkyně lidoveckého senátorského klubu Šárka Jelínková.
Senátoři také zrušili ustanovení prosazené Piráty, na jehož základě by se měly zdaňovat prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky. To by mimo jiné zatížilo například prodeje rodinných firem nebo úspěšných startupů.
Pozměňovací návrhy senátorů na zrušení stravenkového paušálu nebo přísnější rozpočtová pravidla neprošly.
Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že senátní verzi stihne Sněmovna potvrdit ještě do Vánoc. „Troufnu si tipnout, že se na pořad schůze dostane někdy před Štědrým dnem. Následně půjde k podpisu panu prezidentovi a záleží, jak on se zákonem naloží,“ uvedla v rozhovoru pro MF DNES.
V balíčku je podle ní nicméně pojistka, která zaručuje, že i kdyby účinnost novely nastala až v průběhu ledna, bylo by snížení daní zpětně účinné od 1. ledna 2021.
Daňové změny nepomohou lidem s nejnižšími příjmy, ukazuje studie |
Podle premiéra Andreje Babiše je zrušení superhrubé mzdy a jejich nahrazení patnáctiprocentní sazbou nejvýhodnější pro zaměstnance, zaměstnavatele i živnostníky. Platnost ustanovení bude dvouletá vzhledem k tomu, že příští vláda může daňové sazby změnit od roku 2023, řekl premiér ve čtvrtek senátorům při projednávání daňového balíčku.
„Ten návrh je na dva roky, protože je jasné, že po příštích parlamentních volbách přijde nová vláda a nový Parlament a bude mít rok času na to, aby dal návrh, jaké budou daně v roce 2023,“ uvedl Babiš.
Omezení platnosti na dva roky bylo jedním z požadavků, jejichž splněním podmiňoval prezident Miloš Zeman svůj souhlas s daňovým balíčkem.
Kompenzace obcím
Obcím a krajům mají být podle Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent, a to zvýšením jejich výnosů z daní. V rámci rozpočtového určení daní by se měl zvýšit podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta.
Dopad změn daní schválených Senátem bude v roce 2021 asi 99 miliard korun, v roce 2022 pak přibližně 120 miliard, řekla ČTK po senátním hlasování ministryně Schillerová. Od roku 2023 pak dopady vyčíslila zhruba na 103 miliardy korun.
