“Je třeba velká opatrnost. Tento druh daní je často snadné obcházet, vede ke dvojímu zdanění a k pokřivení ekonomických pobídek,” citovaly Hospodářské noviny Alasdaire Scotta, vedoucího mise MMF. “Když se toto zdanění využívá hodně, může poškodit atraktivitu české ekonomiky ve vztahu k zahraničním firmám, které tu investují,” dodal Scott.
Zavést zvláštní bankovní daň chce vládní ČSSD, která návrh předložila na koaliční radě. Banky by podle něj měly z aktiv do 50 miliard korun platit daň 0,05 procenta. Aktiv od 50 do 100 miliard by se týkala sazba 0,1 procenta, v případě 100 až 300 miliard by to bylo 0,2 procenta. V případě aktiv přes 300 miliard by platila nejvyšší sazba 0,3 procenta.
Řešení v podobě sektorové daně pro banky je jednou z cest, jak navýšit příjmy státního rozpočtu v době, kdy tuzemská ekonomika začíná zpomalovat.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ale s jejím zavedením nesouhlasí. Se zástupci bank se shodl na tom, že by to českou ekonomiku zpomalilo ještě víc. Místo toho chce, aby banky přispívaly do plánovaného Fondu národního rozvoje, například deseti až dvaceti procenty z dividend. Toto řešení však podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka není systémové.
Někteří ekonomové kritizují jak navrhovanou sektorovou daň, tak bankovní odvod do zvažovaného fondu. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla představuje tento odvod dodatečnou daň. “Ten nápad je z gruntu chybný - jde o hezký příklad dvojího zdanění a vedl by ke zdanění dividend, které by nejspíš nemělo v Evropě obdoby,” řekl Hampl Hospodářským novinám.
Na jiném druhu sektorové daně se však vládní koalice již shodla. Na tržby velkých internetových firem, jako je Facebook či Google, plánuje zavést digitální daň ve výši sedmi procent. Ta bude cílit na příjmy technologických gigantů z online reklamy, příslušný návrh by ministerstvo financí mělo vypracovat do konce května.
