Jsou problémy mlékařů tak vážné, jak tvrdí?
Cena mléka od roku 2000 je prakticky konstantní. Během roku to lavíruje trochu nahoru nebo dolů, protože to nestanovuje mlékárna nebo stát, ale trh. Osobně nechápu, proti čemu protestují. Vidím navíc určitý morální nedostatek v tom, že v době, kdy jsou tady záplavy, může někdo blokovat dálnici. Pokud by měli být představitelé Agrární komory upřímní, měli by si dát prapor na čelo "Chceme vaše peníze". Je tržní hospodářství. Nevím, proč zemědělci ten princip pořád nechápou.
Producenti mléka si ale stěžují, že cenu tlačí dolů obchodní řetězce.
Ať tlačí. My jako spotřebitelé jsme rádi, že dostáváme levnější potraviny. Mám-li být upřímný, tak kdyby obchodní řetězce nebyly, tak by si výrobci s cenami dovolili daleko víc. Jenže řetězce tlačí na zpracovatele a prvovýrobce, kteří musí být schopni dodat takové ceny, aby to spotřebitel kupoval. Když stálo loni mléko 11 korun, tedy skoro dvojnásobek toho, co dnes, tak v Německu klesl prodej sýrů o 17 procent a máslo 32 procent. Čili evidentně se předtiskla nějaká hodnota, kterou je spotřebitel ochoten akceptovat. Zákazník chce levné a dobré potraviny a my tomuhle trendu musíme být schopni vyhovět. Ne že si někdo řekne, já chci vyrábět tři miliony mléka a chci za ně dostat pevnou cenu. To tady přece bylo před rokem 1989 a víme, jak to dopadlo.
Považuje ztrátovou produkci za důsledek špatného vedení firem?
Jistě, přece nikdo nikoho nenutí vyrábět výrobky pod cenou a prodávat je pod cenou. Je pravda, že nás řetězce tlačí, ale oni také musejí něco prodávat. Oni mají také zájem na dohodě s námi dodavateli. Kolikrát jsem také namíchnutý, když mě řetězce tlačí někam, kam nechci, a ještě se chovají arogantně. Ale principiálně jediné peníze, které do toho systému jdou, jsou peníze spotřebitele. Tak musím začít tam a ne od dodavatele.
Zemědělci blokují dálniceVíce o dnešních blokádách a dopravní situaci čtěte zde |
Agrární komora chce, aby se nadbytek mléka a tedy i cena mléka v Unii regulovaly snížením výrobních kvót. Dříve prosazovala opak. Co si o tom myslíte?
U nás byla snaha bývalého ministra zemědělství Jana Fencla prosadit co nejvyšší kvóty a naši zemědělci tomu tleskali. Dnes je Agrární komora v čele těch, kteří chtějí nižší kvóty. Kdyby se kvóty zrušily, tak by bylo mléka akorát. Osobně považuji veškerou regulaci v tomhle odvětví za věc, která v dlouhodobém horizontu brzdí rozvoj. Kvóty celou Evropu nutí, aby vyráběla mléka víc, a jde na ruku výrobcům. Pro ně je to výhodné opatření, zákazníka to nezajímá a pro státní rozpočet je to zatížení. Jinde, třeba v Kanadě a v Austrálii, se vyrábí mléko levněji. Čili EU tím strašně zatěžuje svůj rozpočet a my zákazníci si zaplatíme drahé výrobky.
Kdy naposledy byl evropský trh s mlékem vyvážený?
Myslím, že nikdy. Kvóty se svého času zavedly proto, aby se vyrovnala poptávka s výrobou a přinesly s sebou spoustu dalších regulací. Těmi se začaly nedostatky kvótového systému upravovat, až jsme se dostali tam, kde jsme dnes. Prakticky se upravuje množství a teď je velké volání po tom, aby se upravovala cena. Ještě bych chtěl dodat, že ne všichni zemědělci mají problémy. Agrární komora mluví jen za určitou část. Agrární lobby je všude velmi mocná a musím říct, že to dělá velmi dobře.
