Církevní pozemky jsou volné. A brzy se už může začít stavět

Díky schválení církevních restitucí může v příštích letech změnit majitele více než tři tisíce hektarů pozemků v Pardubickém kraji, které v minulosti patřily církvím a byly dosud blokované. Ocení to zejména menší obce, které postavily na církevních pozemcích školy či sportoviště, a komplikovalo jim to dosud opravy.

Konečně! Starosta obce Býšť Ladislav Mlateček se těší, že obci budou patřit nejen budovy školy a školky, ale i pozemky pod nimi. Za ně nyní platí státu nájemné. Foto: Michal Klíma, MAFRA

Poté, co prezident Václav Klaus překvapivě nechal projít církevní restituce, se blíží velký přesun majetku, který zjednoduší v Pardubickém kraji opravu některých budov. Lidé budou moci začít stavět na blokovaných parcelách domy a někde se i rozšíří prostor pro podnikání. Restituce vítají církve a starostové malých obcí. Levicoví politici včetně hejtmana jsou rezervovaní.

"Mě osobně na tom celém překvapuje pouze změna postoje pana prezidenta, který původně požadoval jisté garance, které tam však stále nevidím," řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický z ČSSD.

Starosta Býště u Pardubic Ladislav Mlateček, jehož obec má na církevním pozemku školu i školku, to vidí docela jinak.

"Vadí mi, jak to kritizují komunisté a ČSSD. Proč to neuzavřela sociální demokracie, osm let byla u moci, mohla to udělat podle svého. Vždyť se na to čeká dvacet let. A teď budou vyskakovat," zlobí se Mlateček.

Půl roku blokování už teď nehraje roli

V Býšti jsou na blokovaném a tedy cizím pozemku dvě školy i sportovní areál celkem za 100 milionů korun. Teď připadne více než hektarový pozemek obci.

"Neumím si představit, jak to půjde rychle. Ale to není podstatné, půl roku sem nebo tam nehraje roli," říká Mlateček. Podobným způsobem se zjednoduší život lidem v Horním Jelení, Sezemicích, Sloupnici či Širokém Dole.

V Chrasti, kde bylo letní sídlo královéhradeckých biskupů, církevní pozemky kolem města blokoval stát a nemohla jej využít radnice ani církev. Teď by se mohlo začít stavět.

Co také zajistí restituce v kraji

Horní Jelení, Staré Ždánice, Chrast - Pozemky blokované kvůli restitucím se uvolní pro stavbu rodinných domů.

Sloupnice - Bude snazší zajistit opravu domova pro seniory.

Býšť, Sezemice - Školy už nebudou stát na cizím pozemku.

Sebranice - Obec bude moci snadněji zařídit opravu hřiště a tělocvičny.

Široký Důl - Firma Flídr a Flídr plast se budou moci rozšířit.

"Pokud budou zrušeny církevní blokace, je to další plusový krok. Začali jsme už tvořit nový územní plán a očekáváme proto, jaký vliv na něj bude mít posun v církevních restitucích. Pozemky rozvojových lokalit jsou totiž stále blokované," uvedla starostka Chrasti u Chrudimi Martina Lacmanová.

Biskup: Budeme dobrými hospodáři

Co se změní pro církve? Stát jim bude posílat příštích 17 let stále méně peněz. V roce 2030 by měly být církve zcela soběstačné.

Mohou si však požádat o navrácení pozemků. Římskokatolická církev by mohla nárokovat na území Pardubického kraje celkem tři tisíce hektarů pozemků, z toho 1 800 hektarů zemědělské půdy, 1 200 hektarů lesních pozemků a 15 hektarů zastavěné plochy.

"Rád bych všechny ujistil, že se s veškerým majetkem, který nám zanechali naši předkové, budeme snažit nakládat tak, abychom se nezpronevěřili tomuto základnímu poslání církve ve světě, jež ctili i oni. Že to dokážeme, jsme už ostatně dostatečně stvrdili – farnosti a řeholní společenství hospodařily se svým majetkem a na svou odpovědnost dávno před příchodem komunismu," napsal nedávno pro MF DNES královéhradecký biskup Jan Vokál.

V praxi život v církvích půjde dál jako dosud, nic převratného se nestane. Ani v Litomyšli, kde si společenství Církve bratrské postavilo nový architektonicky ceněný kostel.

"Bylo by skvělé, kdybychom mohli zaplatit dluh ze stavby kostela, který je 4,5 milionu korun. Ale propočty ukazují, že dluh si budeme muset zaplatit sami a peníze nám stěží vystačí na chod společenství," uvedl kazatel a správce sboru Církve bratrské v Litomyšli Daniel Smetana.