Meziroční prohloubení schodku způsobily rostoucí výdaje na důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice. Vliv měla také obsluha státního dluhu. Ministerstvo financí upozornilo, že počátek roku je zkreslen specifiky loňského rozpočtového provizoria doprovázených nižším předfinancováním.
Rozpočtové příjmy za první čtyři měsíce roku dosáhly 533,9 miliardy korun, meziročně vzrostly o 11,4 procenta. Výdaje dosáhly 733,9 miliardy korun, proti loňsku tak narostly o 26,7 procenta.
„Dosavadní nepříznivé hospodaření státu je meziročně negativně ovlivněno 100 miliardami korun navíc na rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií a více než dvojnásobné splátky především covidových dluhů,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Takřka dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty. Každoročně navíc platí, že duben je slabší měsíc zejména na příjmové straně kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob,“ dodal Stanjura.
Ministr očekává, že nejpozději od poloviny roku se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a příjmům z neočekávaných zisků. „Vláda také finalizuje jednání o konsolidačních úsporných opatřeních, z nichž mnohé bude možné aplikovat již na zlepšení vývoje letošního hospodaření,“ vysvětlil dále Stanjura.
Úsporná opatření, o kterých ministr mluví, by měla na příjmové i výdajové straně nalézt 70 miliard korun. Ve hře je celá řada opatření, která by měla situaci státního rozpočtu zlepšit. Veřejně se mluví například o zrušení slevy na manžela či manželku, zvýšení odvodů OSVČ nebo sesekání dotací.
Ministr již dříve médiím řekl, že by chtěl mít finální dohodu o podobě takzvaného konsolidačního balíčku do prvního květnového týdne. V posledních dnech se hovoří spíše o polovině května.
Opozice nešetří kritikou
Do výsledku státního hospodaření za duben se tvrdě obula bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ta si spočítala, že vláda Česko za 16 měsíců zadlužila o 629 miliard korun. „Každého občana, včetně novorozeňat tedy o 60 tisíc,“ uvedla na svém twitteru.
Vláda podle ní také pokulhává v čerpání evropských peněz. „Na konci dubna je vyčerpáno pouze 27 procent, ačkoliv dubnovým standardem je 35 až 40 procent, takže si pravděpodobně zopakujeme loňský scénář, kdy zůstalo nedočerpáno 54 miliard korun,“ varuje Schillerová.
Obavy o to, jak dopadne konsolidační balíček, který má rozpočtu pomoct, vyjádřil šéf SPD Tomio Okamura. Podle něj by se vláda při nápravě rozpočtu neměla vydávat cestou zvyšování daní občanům a firmám. „Tato opatření povedou jen k dalšímu zdražování,“ řekl ČTK a doporučil škrtnout zbytné výdaje státu na byrokracii či armádní zakázky.
Je potřeba zasáhnout, volají ekonomové
Na bezprecedentní situaci, v níž se státní rozpočet nachází, upozorňují ekonomové dlouhodobě. Deficit státního rozpočtu na konci února dosáhl 120 miliard korun. Ještě před pandemií to byl čtvrtý nejhlubší deficit za celý rok. Podle Petra Sklenáře, hlavního ekonoma J&T Banky, musí vláda neprodleně najít do rozpočtu příjmy a nebát se škrtů, i když budou bolet.
Problém podle něj nevyřeší ani 70 miliard, po nichž nyní vláda pátrá. „Situaci to může zlepšit, ale problém to neřeší. Je totiž potřeba nastavit výhled pro následující čtyři, pět let. Bod jedna je provést některé škrty letos, na to by ale měla navázat snaha dělat takové kroky i v následujících letech,“ uvedl.
Vyšší daně nestačí. Na řadu musí přijít zásadní škrty, říká ekonom Slaný |
Jako velmi vážnou situaci s rozpočtem vyhodnotil také hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný. Vládě doporučuje, aby přišla s razantními škrty. „Rozpočet je v tak fatální situaci, že je potřeba zastavit valorizace důchodů a zmrazit platy ve veřejné sféře,“ tvrdí.
Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
Podle Stanjurovy předchůdkyně v ministerském křesle Aleny Schillerové resort dohánějí účetní triky. „Navíc pokračuje tristní čerpání evropských peněz, kde je na konci dubna vyčerpáno pouze 27 procent, ačkoliv dubnovým standardem je 35 až 40 procent, takže si pravděpodobně zopakujeme loňský scénář, kdy zůstalo nedočerpáno 54 miliard korun,“ uvedla Schillerová.
Podle šéfa další z opozičních stran Tomia Okamury (SPD) by se vláda při nápravě rozpočtu neměla vydávat cestou zvyšování daní občanům a firmám. „Tato opatření povedou jen k dalšímu zdražování,“ řekl ČTK a doporučil škrtnout zbytné výdaje státu na byrokracii či armádní zakázky.
