Bez zmiňovaných dvou mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Návrh rozpočtu na příští rok počítá s příjmy 2,094 bilionu korun, meziročně vzrostou o 0,4 procenta. Výši příjmů ovlivní změna pravidel pro zacházení s výnosy z prodeje emisních povolenek, které nově všechny připadnou Státnímu fondu životního prostředí.
Stanjura seznámil ministry s parametry rozpočtu, počítá i s národními dotacemi |
Výdaje se ve srovnání s letošním rokem zvýší o 2,3 procenta a dosáhnou 2,38 bilionu korun. Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu a mimořádné výdaje, by měl být 1,75 procenta HDP.
Podle návrhu ministerstva budou obranné výdaje příští rok činit 2,35 procenta HDP, což odpovídá 206,5 miliardy korun. Výdaje na obranu budou rozděleny mezi ministerstva obrany, vnitra, dopravy a zahraničních věcí, část jich půjde i do rozpočtů Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Výdaje samotného ministerstva obrany se zvyšují o 13,9 procenta na 175,8 miliardy korun, bude tak mít třetí nejvyšší výdaje ze všech resortů.
Nejvyšší výdaje bude mít příští rok jako tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, kde dosáhnou 990,6 miliardy korun, a budou tak tvořit 41,6 procenta veškerých rozpočtových výdajů. Druhé nejvyšší výdaje bude mít ministerstvo školství, budou činit 276,5 miliardy korun.
Podnikům i domácnostem se daří, tvrdí Stanjura. Schodek je nejníže od pandemie |
Nejvyšší meziroční růst výdajů zaznamená ministerstvo průmyslu a obchodu, kde by se měly zvýšit o 85,5 procenta na 66,4 miliardy korun. Následuje ministerstvo pro místní rozvoj s nárůstem o 73,9 procenta na 23,1 miliardy korun. Naopak největší pokles výdajů čeká ministerstvo zdravotnictví, kde se sníží o 26,7 procenta na 12,9 miliardy korun. O 23,5 procenta klesnou výdaje ministerstva dopravy, budou činit 106,7 miliardy korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil návrh za rozpočet pro bezpečnost a energetickou nezávislost. „Rozpočet také zachovává sociální smír, mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu, tvoří ho rekordní objem národních investic a přitom plní všechny zákonné požadavky včetně poklesu strukturálního schodku,“ uvedl Stanjura.
O 4,5 procenta víc na platy ve státní správě
Celkový objem peněz na platy zaměstnanců ve státní správě by se měl příští rok podle navrženého rozpočtu zvýšit o 4,5 procenta. Společně s platy příspěvkových organizací by měl dosáhnout 279,5 miliardy korun. Součástí navrženého rozpočtu nejsou výdaje na platy nepedagogických pracovníků ve školách, které od ledna budou vyplácet samosprávy. Výdaje ministerstva školství se kvůli tomu meziročně sníží o 14,4 miliardy korun.
Minimální mzda se nejspíš vyšplhá až na 22 600 korun, říká odhad |
Na investice by z národních zdrojů mělo jít 174,4 miliardy korun, při započtení peněz z evropských zdrojů by celkové investiční výdaje měly dosáhnout 248 miliard korun. Investice tak podle návrhů zůstanou na letošní úrovni. Výdaje na vědu, výzkum a inovace by měly dosáhnout 53,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 1,5 miliardy korun.
Vláda ještě může státní rozpočet upravovat, schválit ho musí do konce září. Vzhledem k volbám vypsaným na počátek října ale bude už návrh schvalovat Sněmovna v novém složení. Existuje proto riziko, že se nová sněmovní většina s návrhem neztotožní a navrhne jeho přepracování. V takovém případě by Česko zřejmě zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu, které omezuje vládní výdaje.
