"I přes očekávané nenaplnění rozpočtu příjmů působí pozitivně v meziročním srovnání vyšší inkaso daňových příjmů včetně pojistného," uvedlo ministerstvo. Na nižší než očekávaný růst příjmů státního rozpočtu působí nejvíce nižší plnění DPH a příjmů z EU. Výdaje jsou podle MF meziročně nižší o 18,4 miliardy Kč, a to zejména vlivem nižších převodů záloh regionálnímu školství o asi 13 miliard Kč a nižších kapitálových výdajů o 9,1 miliardy Kč.
| leden-září | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| saldo | 1489 | 36 316 | 10 473 | -87 296 | -99 555 | -105 138 | -71 412 |
Zdroj: Ministerstvo financí
Dosažené celkové příjmy 757,1 miliardy korun byly proti stejnému období roku 2011 vyšší o 15,3 miliardy Kč, tedy o 2,1 procenta. Rozpočet po změnách počítá s růstem o 7,3 procenta.
"Zářijová čísla nenaznačují žádnou blížící se finanční katastrofu, letošní schodek po třech čtvrtinách roku je nejnižší od začátku finanční krize v roce 2009," uvedl analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek.
Vývoj v září podle něj ukázal pozitivní obrat v DPH a v příjmech z daní právnických osob. Znepokojivou tendencí je naopak zářijový propad dynamiky u sociálního pojistného, který může signalizovat snížení zaměstnanosti v ekonomice.
Ke stabilitě průběžných financí přispělo v září uvolnění prostředků z fondů EU, z nichž se vyčerpalo během měsíce zhruba šest miliard korun. "Vývoj v tomto čerpání do konce roku je ale velkou neznámou, která může rozhodnout o tom, zda nedojde k překročení celoroční výše deficitu plánovaného na 105 miliard Kč," dodal Sobíšek.
Inkaso DPH představovalo 143,4 miliardy Kč a meziročně vzrostlo o 2,3 procenta. Rozpočet přitom počítá s růstem o 15,5 procenta proti roku 2011, což ovlivňuje především novela zákona o DPH, která zvýšila sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012.
Za nízkým plněním DPH stojí podle ministerstva zejména pokles spotřeby soukromého sektoru a mimořádný vliv týkající se změny legislativy (úprava uplatňování daně na vstupu) v minulém roce. Za příčiny vedoucí ke snížení spotřeby domácností považuje ministerstvo hlavně opatrnost spotřebitelů, kteří z obav z budoucího vývoje v ČR i Evropě raději odkládají spotřebu 'zbytných' statků či služeb. K výraznému propadu spotřeby prý nedochází u zboží a služeb ve snížené sazbě, ale u zboží a služeb v základní sazbě.
