Schodek rozpočtu bude vyšší, přiznal Svoboda

- Ministr financí Ivo Svoboda v úterý poprvé přiznal, že státní rozpočet se může dostat do daleko většího schodku, než 31 miliard korun, jak naplánovala vláda. Schodek se podle něj kvůli dalšímu poklesu ekonomického růstu může zvýšit o sedm až devět miliard. Svoboda uvedl, že jednou z možností na snížení schodku je odložení valorizací důchodů.

Kabinet při plánování rozpočtu vycházel z předpokladu, že se letos podaří obnovit hospodářský růst, nyní však ministerstvo financí zveřejnilo novou prognózu a očekává pokles o 0,2 procenta.
Podle Svobody se kvůli slabšímu HDP sníží rozpočtové příjmy přibližně o 14,5 miliardy korun. Vzhledem k odhadu nižší než dříve očekávané inflace však klesnou i výdaje, i když podle ministra pouze zhruba o 6,7 miliardy korun. Deficit rozpočtu by se tak měl letos vyhoupnout na 38,8 miliardy korun, řekl.
Snížení příjmů do státní pokladny bude zčásti způsobeno nižším výběrem daní asi o 4,5 miliardy korun, dalších pět miliard korun ubere z příjmů slabší ekonomický růst a posledních pět miliard se do příjmů rozpočtu nedostane v souvislosti s přijetím různých nových daňových úprav, řekl Svoboda.
"Na druhou stranu se zhruba o tři miliardy korun sníží rozpočtové výdaje na důchodové transfery a rovněž obsluha státního dluhu vzhledem k nižším úrokům," dodal ministr.
Původní návrh vládního rozpočtu na rok 1999, který prošel parlamentem před měsícem, počítal s deficitem přes 31 miliard korun. Na konci ledna však ministerstvo snížilo letošní prognózy hospodářského růstu z 1,5 procenta na meziroční pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta v reálných termínech.
Ministerstvo financí také snížilo odhad letošní průměrné inflace na 5,1 z dřívějších 6,9 procenta a oznámilo očekávaný pokles dlouhodobých úrokových sazeb na 8,1 procenta z dříve plánovaných 11,4 procenta.
"Zákonné úpravy důchodů bude možné realizovat, ovšem v závislosti na vývoji inflace k 1.červnu 1999, tím by bylo možno snížit výdaje zhruba o tři miliardy korun," upřesnil ministr.
Ministr financí Ivo Svoboda poté sněmovnu informoval, že nižší než původně uvažovaná míra inflace by navíc měla pozitivně působit i na snížení nákladových úroků, které musí stát hradit v rámci dluhové služby státu. "Náklady dluhové služby by měly poklesnout z 24,5 na zhruba 20,8 miliardy korun," dodal.
Ministr v souvislosti s bilancí příjmů a výdajů rozpočtu navíc do jisté míry obvinil Poslaneckou sněmovnu, že snížení rozpočtových příjmů zapříčinila nepřijetím novely zákona o spotřebních daních. Předloha měla státnímu rozpočtu zajistit zhruba pět miliard korun.
Bývalý ministr financí Ivan Pilip (Unie Svobody) však vládu varoval, že další krácení rozpočtových příjmů vyplyne z vyšší a pravděpodobně i rostoucí nezaměstnanosti. Pilipův stranický kolega a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl vládu vyzval, aby obnovila svůj mandát, tedy současně s předložením návrhu na zreálnění schváleného státního rozpočtu požádala sněmovnu o vyslovení důvěry.
V duchu kritiky vládní zprávy se však poslancům nepodařilo prosadit usnesení, kterým vyzývají kabinet, aby vypracoval návrh krácení rozpočtových výdajů tak, aby saldo příjmů a výdajů rozpočtu odpovídalo schválenému deficitu rozpočtu, tedy 31 miliardám korun. Přijat však po revokaci nebyl ani návrh, že sněmovna vzala vládní materiál na vědomí.