Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Lukáš Procházka, MAFRA

Platy Čechů rostou méně než Slovákům i Polákům. Němec vydělá trojnásobek

  • 774
Ekonomice se nebývale daří, lidí bez práce je rekordně málo, jenže na výplatních páskách to pozná jen někdo. Nejvíc si podle statistických údajů za čtvrté čtvrtletí polepšili ti, kdo pracují pro stát. Celkově platy rostly v České republice méně než na Slovensku či v Polsku.

Průměrná mzda v Česku stoupla na více než 29 tisíc (podrobnosti čtěte zde). Ekonomové čekali, že díky příznivému vývoji ekonomiky i rekordně nízké nezaměstnanosti platy povyskočí ještě o něco víc. Proti Německu, kde končí velká část produkce českých podniků, zůstávají tuzemské hrubé výdělky zhruba na třetině.

A co hůř, pokud se zohlední pohyby cen, dostali na konci loňského roku víc přidáno zaměstnanci na Slovensku i v Polsku. Tedy v zemích, kde bývaly mzdy výrazně nižší než v Česku. Na Slovensku stoupla průměrná mzda meziročně reálně o 3,7 procenta na 990 eur, což je v přepočtu 26 750 korun. A stejným tempem se zvyšovaly platy i v Polsku, stouply na 4 219 polských zlotých, tedy 26 356 korun.

Mzdy v Česku rostly rychleji zaměstnancům s nižším příjmem, třeba v pohostinství. A na výplatních páskách se už také projevují blížící se volby. Lidé, kteří pracují pro stát, si polepšili mnohem víc než zaměstnanci soukromých firem. Jejich průměrné mzdy se už přes třicetitisícovou hranici přehouply.

Zaměstnanci se málo angažují v odborech

Platy státních zaměstnanců stouply meziročně o víc než šest procent, průměrná mzda zaměstnance „ve státním“ překročila 31 a půl tisíce korun. Z toho je vidět, že se blíží volby.

Mzdy čínských dělníků raketově rostou, rychle dotahují i české platy

Vláda během loňska přiklepla vyšší platy nejen úředníkům, ale také učitelům, policistům, hasičům a zdravotníkům. Firmy se naproti tomu plošně do rychlého zvyšování mezd příliš nehrnou, přestože řada z nich zoufale hledá zaměstnance.

Výdělky však stále rostou pomaleji než v letech 2006 a 2007. To mimo jiné znamená, že se české mzdy jen stěží přibližují k těm západním. Rozdíl mezi výkonem ekonomiky a průměrnou mzdou patří v­ Česku k nejvyšším v Unii.

Jednou z příčin může být třeba nízká angažovanost českých zaměstnanců v odborech. Lidé pak mají malou sílu tlačit na zvyšování mezd. V severských státech jsou v odborech dvě třetiny zaměstnanců, v ­Česku je to jen zhruba 13 procent.

„Zatímco ve Švédsku odbory určují základní mzdu v jednotlivých profesích bez ohledu na konkrétní část země, v Česku si zaměstnanci svou mzdu víceméně vyjednávají sami a individuálně. Zvláště u velkých firem a korporací platí, že nejsou v pozici, kdy by mohli vyjednávat jako rovný s rovným,“ říká sociolog Stanislav Biler.

Kdy jindy by mohli lidé na firmu zatlačit než při současné nízké nezaměstnanosti. „Právě teď jsou zaměstnanci vůči zaměstnavatelům ve velmi výhodné vyjednávací pozici. Jelikož se však spolu nedokážou domluvit, nemohou toho využít,“ míní Biler.

Polepšili si lidé s nízkými platy

Firmy tak s výraznějším zvyšováním platů začnou až ve chvíli, kdy už opravdu nemají na výběr, protože už neseženou vůbec nikoho. Během loňska tak byli zaměstnavatelé donuceni přidávat hlavně tam, kde měli lidé dlouhodobě mizerné platy, tedy například v restauracích a­ hotelech. „K růstu nižších mezd zásadním způsobem přispěl růst minimální mzdy,“ dodává analytička Raiffeisenbank Monika Junicke.

A do určité míry se to týká i obchodních řetězců. Například Lidl zvedl o čtvrtinu nástupní mzdu, aby nalákal nové pracovníky. Navíc jim ve smlouvě garantuje její navýšení v následujících dvou letech. „Průměrná mzda od března vzrostla o­ 22 procent a činí při čtyřicetihodinovém úvazku 24 897 korun,“ říká mluvčí Lidlu Zuzana Holá. V Praze a­okolí jsou nástupní mzdy o něco vyšší než v ostatních regionech.

Ostatní řetězce o tom, kolik jejich zaměstnanci v průměru dostávají, mluvit nechtějí. Některé z­nich tvrdí, že mzdy během loňska zvyšovaly a že přidávat budou i letos.

„Poslední úprava proběhla na podzim minulého roku a platy zaměstnanců především v provozních profesích při ní byly navýšené až o­ 20 ­procent,“ říká mluvčí Kauflandu Michael Šperl.

V Albertu stoupla loni průměrná mzda provozních zaměstnanců o 11,7 procenta, letos od ledna o 8,5 procenta. Billa podle generálního ředitele Jaroslawa Szczypka zvedla loni mzdy na prodejnách v průměru o čtyři procenta, letos se mzdy navyšují v průměru o ­dalších pět procent.

Velké firmy zaměstnancům přidají

Průměrné mzdy by měly růst i letos, podle ekonomů kolem pěti procent. Větší část než loni z nich však ukousne předpokládaný růst cen.

Podle nedávné ankety Hospodářské komory ČR mezi podnikateli se v­roce 2017 chystají svým zaměstnancům přidat tři pětiny zaměstnavatelů. U velkých firem je to dokonce 85 procent, polovina firem bude přitom navyšovat mzdy až o pět procent. Nejštědřejší budou firmy ze zpracovatelského průmyslu a stavební podniky.

Malé firmy jsou naopak opatrnější. Téměř třetina z nich v průzkumu komory prohlásila, že zatím zvyšovat mzdy neplánuje. Může to souviset i s další vlnou elektronické evidence tržeb, která se od března vztahuje nově i na maloobchod.