Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb v téměř všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení. Vyplývá to z informací, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Většina analytiků čekala stagnaci na červencových 3,4 procenta.
Inflace není tak vysoká. Máme sklon vnímat jen to, co zdražuje, říká šéf ČSÚ |
„Na vývoji se podílely jak ceny zboží, tak ceny služeb z téměř všech oddílů spotřebního koše. Ceny zboží se oproti loňskému srpnu zvýšily o 3,6 procenta a ceny služeb o téměř pět procent,“ uvedla k srpnovému zrychlení meziroční inflace vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
V bydlení, které nejvíce ovlivnilo srpnovou inflaci, stouplo nájemné o 2,5 procenta a vodné a stočné byly proti loňskému srpnu shodně vyšší o 5,5 procenta. Na druhou stranu o 3,4 procenta zlevnila elektřina a o 4,7 procenta zemní plyn. Téměř o sedm procent zdražily výrobky a služby pro běžnou údržbu domácností. V dopravě pak meziročně vzrostly téměř o pětinu ceny pohonných hmot.
Zdražoval alkohol, tabák i potraviny
Další v pořadí vlivu na meziroční zvyšování cenové hladiny byly ceny alkoholu, tabáku nebo potravin. Například pivo zdražilo o 6,3 procenta a tabákové výrobky o 9,9 procenta. Z potravin si lidé meziročně připlatili za oleje, tuky, vejce nebo zeleninu, zatímco ovoce bylo proti loňskému srpnu levnější. Dál rostly i ceny oděvů a obuvi. Ceny stravovacích služeb stouply o 5,2 procenta.
Důvodem meziměsíčního růstu cen bylo zdražení téměř ve všech oblastech. Například mezi potravinami o více než pět procent proti první polovině prázdnin podražilo máslo nebo vejce, naopak brambory téměř o šest procent zlevnily. Ceny dovolených stouply od července zhruba o tři procenta a přibližně procentní nárůst cen byl u výrobků pro údržbu bytů, u pohonných hmot nebo ve stravovacích službách.
Statistici dnes zveřejnili také vývoj cen v dovozu a vývozu za červenec. Meziměsíčně vývozní ceny vzrostly o 3,1 procenta a dovozní ceny o 2,4 procenta.
„V červenci koruna vůči euru a dolaru proti minulému roku výrazněji posílila, což zpomalilo zvýšení meziročních cen,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Ceny ve vývozu v červenci meziročně vzrostly o 7,7 procenta a v dovozu o 7,9 procenta. Stejně jako v předchozích měsících i v červenci pokračovalo výrazné meziroční zdražení minerálních paliv a ostatních surovin. V meziměsíčním i meziročním srovnání ve vývozu i dovozu významně rostly ceny železa, oceli, dřeva a elektřiny, uvedli statistici.
Průměrná roční míra inflace
Inflace překračuje toleranční pásmo
„Do ekonomiky se pumpovaly peníze o sto šest. Ve stejné době se přitom pozastavovaly výrobní kapacity, což snížilo množství produktů na trhu. Prudké zdražování je logickým důsledkem těchto činů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Zároveň však upozorňuje, že se inflace se dostala výrazně nad své toleranční pásmo. Podle něj lze proto očekávat reakci České národní banky, která pravděpodobně bude v rychlém sledu zvyšovat úrokové sazby.
„To může mít negativní vliv na růst české ekonomiky. Navíc dojde ke zvýšení rozdílu mezi nastavením úrokových sazeb u nás a v eurozóně,“ míní Křeček.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy bude základní úroková sazba ke konci roku činit 1,50 procenta. Podle něj mohou rozdíly mezi sazbami u nás a v eurozóně výrazně zatraktivnit českou měnu v očích mezinárodních investorů a devizových obchodníků.
„Nelze vyloučit, že alespoň na jednom z letošních zasedání bankovní rada navýší základní sazbu dokonce o 0,5 procentního bodu. Základní úrok tak může letošní rok zakončit dokonce i na úrovni 1,75 procenta. Před pandemií činil nejvýše 2,25 procenta,“ míní Kovanda.
„Skutečnost, že nůžky mezi odhadem inflace ČNB a realitou se v srpnu dále prudce rozevřely, dává centrální bance pádný důvod, proč pokračovat v utahování měnové politiky. ČNB tak téměř s jistotou na konci měsíce zvýší úrokové sazby. Z možností mezi pokračováním v mírných krocích o 0,25 procentního bodu a radikálnějším zvýšením o 0,5 procentního bodu nabývá na stále větší pravděpodobnosti druhá z nich,“ uvádí analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
„Reakce centrální banky na sebe nenechá dlouho čekat. Již na konci září může ČNB zvýšit úrokové sazby o 0,5 procentního bodu a v dalších měsících bude nejspíše ve zvyšování sazeb pokračovat,“ uvádí i hlavní ekonom Deloitte David Marek. Rovněž podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky je pravděpodobné, že ČNB urychlí tempo zvyšování sazeb, když na konci září zvýší základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu.
Úroky na spořících účtech příliš neporostou
Podle ekonoma Štěpána Křečka se kvůli očekávanému růstu úrokových sazeb zřejmě budou zhoršovat podmínky pro poskytování hypoték a dalších úvěrů. Nelze však očekávat, že se růst úrokových sazeb výrazně propíše do úročení na běžných a spořících účtech.
„Lidé proto budou muset investovat naspořené prostředky nebo se budou muset smířit se snižováním kupní síly svých úspor,“ míní Křeček.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler doplňuje, že všeobecný návod na to, kam nepotřebné peníze vložit, aby na běžném či spořícím účtu neztrácely na hodnotě, však neexistuje a situaci je potřeba vždy řešit individuálně. „Hodně závisí na tom, jak dlouho peníze člověk nebude potřebovat,“ upozorňuje.
Vyšší než odhady
Srpnová inflace byla o jeden procentní bod vyšší, než odhadovala Česká národní banka. K odchylce přispěla zejména vyšší jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, a rychlejší růst cen potravin. Prognóza ostatních složek inflace se zhruba naplnila, uvedl v pátek ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
„Zveřejněná data představují výrazné proinflační riziko stávající prognózy ČNB, které jde ve směru výraznějšího nárůstu úrokových sazeb ve srovnání s dosavadním výhledem,“ uvedl Král.
Podle aktuální prognózy se inflace v druhé polovině letošního roku zvýší výrazně nad horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního inflačního cíle. K tomu přispěje zrychlení růstu cen potravin, vysoká jádrová inflace a zdražování pohonných hmot. K tomu se podle Krále následně přidá i obnovení růstu regulovaných cen.
