Zároveň by letos měla podle MF průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubnu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošní roku by se podle MF měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.
„Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Inflace v eurozóně pokořila další rekord. V červenci dosáhla 8,9 procenta |
Růst ekonomiky by měl být v letošním roce podle ministerstva tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na spotřebu bude tlumit nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. S dopady vysoké inflace se podle úřadu budou domácnosti potýkat i v příštím roce, jejich spotřeba by tak měla zůstat nízká.
Míra nezaměstnanosti by přes očekávanou recesi ve druhém pololetí měla zůstat poměrně nízká. MF nadále počítá letos s nezaměstnaností 2,5 procenta a příští rok 2,6 procenta. „Napjatý trh práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by tak v tomto i příštím roce měla klesnout,“ uvedl úřad.
MF zároveň zlepšilo letošní odhad deficitu veřejných financí na 3,8 procenta HDP. V dubnu MF počítalo se 4,5 procenta. „Navzdory válce a dodatečným válečným výdajům se nic nemění na našem důležitém úkolu dosáhnout nejpozději do konce volebního období deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP, a tím plnit kritérium EU,“ uvedl Stanjura.
Letošní zima bude bez problémů
„Z dat, která máme, to vypadá, že ze strany státu nedojde k přerušení dodávek. Ani domácnostem, ani průmyslu,“ uvedl na dnešním setkání s novináři ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že celkově je plynu na světě dost, je ale potřeba vyřešit změnu infrastruktury a dopravních tras, to se nedá udělat ze dne na den.
V tom, kolik měsíců přesně by Česko s plynem vydrželo v případě odstávky plynu, záleží na počasí. „Při běžných teplotách jsme schopní poptávku pokrýt jedenáct měsíců bez problémů za předpokladu dodržení patnáctiprocentní úspory. Pokud by byla silnější zima, tak se doba úměrně zkracuje,“ uvedl Stanjura s tím, že ze strany státu k domácnostem ani firmám dodávky přerušeny nebudou.
Windfall tax se dotkne třetího odvětví
Stanjura k tzv. windfall tax uvedl, že zisk případný zisk z ní by měl jít na mimořádné výdaje, mezi které se řadí energetický tarif. Uvedl také, že daň by se v případě jejího zavedení dotkla výhradně velkých firem, nikoli středních či dokonce drobných živnostníků. Stanjura také připustil, že největší diskuze ohledně danění se vede v ODS, strany s tím problém nemají.
Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat. „Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň,“ dodal.
Co se týká mimořádné dividendy ČEZ, tak k té dle Stanjury určitě nedojde. Případné kompletní převzetí energetického giganta Stanjura nekomentoval. Ministr také uvedl, že se v rámci daně uvažuje o třetím odvětví, na které by se uvalila. Konkrétní obor ovšem zatím jmenovat nechtěl. Zároveň ubezpečil, že nic dalšího ve hře není.
