Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle ní je současná americká celní politika řízena podle předem připraveného manuálu, jehož autorem je ekonomický poradce Bílého domu Stephen Miran. Trumpova administrativa podle Matesové tento koncept naplňuje krok za krokem.
„Ale myslím si, že prezident Trump ten manuál ani nečetl. Přesto se podle něj řídí – a vlastně neví, co dělá,“ dodala Matesová. Celní válka podle ní americké ekonomice nepomůže, neposílí průmysl, a naopak může strategicky prospět hlavnímu geopolitickému rivalovi USA – Číně.
Dolar je příliš silný
Podle bývalé zástupkyně Česka ve Světové bance je dolar aktuálně nejsilnější od roku 1985. Silný dolar zdražuje americký export a pro Trumpovu administrativu je výhodné kurz oslabit.
Trump podle Matesové sahá k tomuto kroku, i za cenu celního chaosu. „Dolar je rezervní měna. Lidé ho chtějí držet v úsporách, což vytváří vysokou poptávku – a tím i nadhodnocený kurz.“
„Americký dolar je zkrátka nejdůležitější rezervní měnou světa – 60 procent oficiálních devizových rezerv jednotlivých států je drženo právě v dolarech. Navíc ho potřebují všechny subjekty, které nakupují ropu, protože ta se obchoduje výhradně v dolarech,“ připomněla ekonomka.
„Dolar je zároveň vnímán jako důvěryhodná měna. I v nejchudších zemích – třeba v Lesothu – si ho lidé schovávají pod rohož, protože vědí, že za něj na místním trhu spolehlivě koupí osivo,“ dodala.
„Podle údajů Mezinárodního měnového fondu – a ten to musí vědět, protože je garantem globálního platebního systému – bylo ke konci loňského roku v dolarech uloženo 12,36 bilionu. To odpovídá zhruba 140 českým státním rozpočtům,“ uvedla Matesová. Právě tento objem podle ní uměle udržuje dolar silný.
Cílem je odepsání amerického dluhu
Matesová dále připomněla, že Spojené státy mají kvůli silnému dolaru dlouhodobě schodek obchodní bilance. Trump podle ní doufá, že celní válkou přiměje ostatní státy – zejména ty s velkými dolarovými rezervami – aby tyto rezervy snížily.
„Z pohledu USA je to něco jako vyjednávání s věřiteli o restrukturalizaci dluhu. Trump chce, aby státy část svých dolarových rezerv levně prodaly, nebo je dokonce odepsaly,“ vysvětlila Matesová. Právě tento scénář podle ní navrhl prezidentův poradce Miran.
K jeho prosazení slouží strategie tlaku a vydírání – tedy uvalování cel a hrozba vypovězení bezpečnostních garancí. „Spojené státy říkají: pokud nesnížíte své rezervy, ztratíte naše bezpečnostní záruky. A vidíme, že například Japonsko na to zareagovalo nabídkou k vyjednávání,“ popsala Matesová. Podobně podle ní reagují i další státy.
Ekonomka zároveň varuje, že důsledky mohou být fatální. Reálným výsledkem může být růst cen v USA. „Americká veřejnost chce dobře placenou práci a nízké ceny, ale výsledkem bude inflace. Některým lidem už teď klesly důchodové úspory o dvacet procent, protože propadly akciové trhy.“
Evropa musí přestat být vydíratelná
Evropa podle Matesové musí zareagovat. „Musí přestat být vydíratelná. Potřebuje vlastní obranyschopnost a jednotný kapitálový trh. Jinak zůstane závislá na Spojených státech, které ji tlačí ke zdi – ekonomicky i bezpečnostně.“
Zároveň upozorňuje, že Trump svými kroky Spojené státy izoluje. „Čína na to reaguje spoluprací s Jižní Koreou, Japonskem i Evropou. V tomto konfliktu může být vítězem právě Čína,“ uzavřela Matesová.
Co dalšího plánuje Donald Trump? Mohou cla alespoň částečně oživit americký průmysl? A co má dělat Evropa? I na to odpovídala Jana Matesová v Rozstřelu.
