„To, že se kurz od toho intervenčního příliš neliší, je důkaz toho, že intervence fungovaly,“ řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dodal, že české ekonomice pomohly dostat korunu do rovnováhy.
Emisní banka má nyní 120 miliard eur, za které nakupuje dluhopisy silných ekonomik. Zejména německé, nizozemské, americké. V devizách ČNB jsou i japonské jeny nebo švédská koruna. V rámci dlouhodobé strategie se chce současné vedení banky soustředit na investice s vyšším výnosem.
ČNB má palebnou sílu 3000 miliard
Jiří Rusnok v úterním Rozstřelu popsal moderátorovi, šéfredaktorovi MF DNES Jaroslavu Pleslovi, jak mechanismus nakupování peněz funguje. Podstatná je činnost centrální banky, ale také důvěryhodnost a síla ekonomiky.
„Naše bilance je nyní 3000 miliard korun,“ řekl guvernér Rusnok. Přitom jen jedna pětina z nich je skutečně natisknutých, zbytek je virtuální.
Přijměme více Ukrajinců
Hovořilo se i o přijímání zahraničních pracovníků. „Za jednu z největších bariér růstu české ekonomiky považuji nedostatek pracovních sil,“ řekl Rusnok. Česko by podle něj po vzoru jiných zemí mělo přijmou více lidí z ciziny. Zejména z Ukrajiny, tedy země, která má k Česku kulturně blízko.
Někdejší ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů již v minulosti uvedl, že mu vadí slabá pravidla pro přijímání mimounijních pracovníků na český trh práce. Ten podle něj kromě legislativy brzdí i odmítavý postoj odborářů vůči zájemcům o práci v Česku.
Rusnok, někdejší kandidát na členství v KSČ, působil v nových poměrech jako ministr financí ve vládě Miloše Zemana, v kabinetu Vladimíra Špidly vedl resort průmyslu a obchodu. Prezident Zeman si bývalého šéfa penzijní sekce ING vybral i jako premiéra v překlenovací vládě. V čele ČNB Rusnok stanul loni.
Celý Rozstřel s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem:
23. června 2017 |
