Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvIvo Krátký je vedle fyzioterapeuta Pavla Koláře a spisovatele Josefa Habase Urbana spoluautorem knihy Zmizení Satoshi Nakamota, která právě teď vychází. V Rozstřelu na přímou otázku, kdo stvořil bitcoin, odpovídá: „Ano, v zásadě máme závažné indicie, abychom mohli ztotožnit člověka, který bitcoin vymyslel.“
Jméno, na které přišli, ale zatím neprozradí. „Přečtěte si knihu, dozvíte se více.“ Jen naznačí: „Je to skutečně člověk, jeden člověk, ne skupina. Britského původu. Pocházel v podstatě z dvojčat, které rozdělila krutá nehoda v jedné cizí zemi.“
Bar v Británii a Valbonë
K příběhu se dostal přes rodinu v Británii. „V jednom londýnském baru, v období, kdy Nakamoto napsal svůj poslední vzkaz, se pohyboval člověk, který chtěl zaplatit bitcoiny, protože neměl u sebe hotovost, došlo tam k potyčce a pak zmizel,“ říká Krátký.
Satoshi NakamotoJde o jméno používané osobou nebo skupinou osob, která v roce 2008 publikovala white paper bitcoinu a v roce 2009 spustila první verzi bitcoinové sítě. Po zhruba dvou letech komunikace s komunitou náhle zmizel a od roku 2011 se už nikdy neozval. Jeho pravá identita nebyla dosud doložena a zůstává jednou z největších nevyřešených záhad digitální éry. Ivo Krátký je přesvědčen o tom, že Nakamota vypátral. |
Po stopě tohoto muže šel dál, našel dalšího svědka a do hry vstoupil následně i slavný fyzioterapeut Pavel Kolář a spisovatel Josef Habas Urban a jeho známá kauza zmizelých studentů v Albánii. „Někdo stál o souřadnice hromadných hrobů v albánském Valbonë. Došlo k výměně lokací těchto hrobů za informace o Nakamotovi,“ popisuje.
Připomíná, že zakládání nové měny je politikum. „Ne každý si uvědomuje, že když chcete založit novou měnu, i když digitální, nezávislou, tak tím podkopáváte měnu země, jejímž jste občanem.“
Podle Krátkého je největším paradoxem to, že bitcoinová komunita identitu stvořitele bitcoinu vlastně znát nechce.
„Anonymita, která vznikla chtěně, či nechtěně, je velice důležitá, protože to je samosprávný systém, který běží bez jeho zakladatele,“ říká a připomíná, že na raných adresách leží obrovské bohatství: „Na účtech stvořitele leží přes milion bitcoinů. Představte si, že by ztratil soukromí: byl by terčem vydírání kriminálních gangů.“
A proč si tyto peníze nikdy nevybral? Podle Krátkého existují dvě hlavní možnosti: „Aby dal najevo, že to nedělal pro peníze. Anebo ztratil hesla, což je taky možné, protože na začátku byl bitcoin něco jako experiment, neměl v těch raných fázích žádnou hodnotu.“
„Einstein peněz“ a konečných 21 milionů
Bitcoinu přisuzuje Krátký průlomový význam. „Je to podle mě stejně velké, jako když Albert Einstein představil speciální teorii relativity. Satoshi Nakamoto skutečně naprosto geniálně, na devíti stránkách white paperu, všechno popsal,“ říká.
Základem fungování bitcoinu je decentralizovaná síť a princip proof of work. „Těžaři dělají matematickou práci. Kdo první najde klíč, má právo sestavit nový blok,“ vysvětluje Krátký. Připomíná také tzv. halving, tedy pravidelné půlení odměny za vytěžený blok. „Každé čtyři roky se půlí počet odměny pro těžaře… celkově jich v roce 2140 bude 21 milionů.“
Halving probíhá přibližně každých 210 tisíc bloků; konečné množství bitcoinů je oficiální součástí protokolu. Bitcoin se dnes využívá především jako uchovatel hodnoty, často je označovaný jako „digitální zlato“.
„Čím víc lidí bude investovat do bitcoinu, tím bude mít vyšší hodnotu. Zhruba 4 miliony bitcoinů jsou ale pravděpodobně ztraceny, jsou k nim ztraceny privátní klíče,“ konstatuje Krátký, který připouští, že ne všechny poznatky se dostaly do publikované knihy.
Na otázku, zda něco ví a do textu nezařadil, odpovídá stručně: „Ano.“ A doplňuje, že všechno se dozvíte v případném druhém díle.
