Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvESG – environmentální, sociální a řídicí pilíř podnikání – zní podle Michaely Chaloupkové cize hlavně proto, že se z něj stal technický termín. Ve skutečnosti ale podle ní jen shrnuje principy, které firmy řeší desítky let: vztah k přírodě, zaměstnancům, zákazníkům i způsob řízení.
ESG není zelené heslo
„Nejde o žádný nový vynález. Dřív se tomu říkalo udržitelnost nebo společenská odpovědnost,“ vysvětluje členka představenstva ČEZ.
Pro velké firmy už ESG (z anglického environmental, social and corporate governance) není čistě dobrovolné – zejména kvůli povinnému reportingu. Podstata ale podle Chaloupkové zůstává stejná: firma si sama volí cestu, jen musí být schopna ji doložit.
ESG navíc funguje jako detailní analýza rizik – od dopadů klimatických změn přes vztahy se zaměstnanci až po reputaci na trhu. „Díky tomu víte, kde hrozí problémy a kde jsou naopak příležitosti.“
ČEZ podle ní ESG nebere jako administrativní přítěž, ale jako rámec, do kterého zapadá firemní strategie „Čistá energie zítřka“. Dekarbonizace, odklon od uhlí nebo ochrana vody nejsou reakcí na politický tlak, ale na byznysovou realitu. „Dává nám to smysl i ekonomicky. Investice a inovace jdou ruku v ruce,“ dodává.
Reporting ano, ale s rozumem
Právě reporting se stal nejkritizovanější částí ESG. Evropská pravidla byla podle Chaloupkové nastavená příliš robustně, zejména pro malé a střední firmy. „Velké společnosti to zvládnou, menší na to nemají lidi ani kapacity,“ říká a vítá snahy o zjednodušení.
ČEZ už má za sebou první auditovanou výroční zprávu, která spojuje finanční i nefinanční data do jednoho celku. Pro firmu to byla náročná zkušenost, ale správným směrem.
Významnou roli hraje ESG i při získávání nových zaměstnanců. ČEZ podle Chaloupkové čelí generační obměně – odcházejí lidé, kteří stáli u rozjezdu velkých elektráren, a firma musí rychle nahrazovat klíčové technické profese.
„Pereme se o inženýry, techniky, montéry i svářeče. Bez nich energetika fungovat nemůže,“ říká. Právě proto ČEZ dlouhodobě spolupracuje se školami, pořádá exkurze, používá virtuální realitu a snaží se studentům ukázat práci přímo v terénu. Podle Chaloupkové platí, že dokud si mladí lidé na práci „nesáhnou“, těžko se pro obor rozhodnou.
Ženy i LGBT
S bojem o talenty souvisí i otázka důvěryhodnosti. Mladá generace podle Chaloupkové odmítá firmy, které se tváří odpovědně jen navenek. „Když říkáte, že něco děláte, musíte to opravdu dělat. Jakýkoli úhybný manévr by vás okamžitě diskvalifikoval,“ upozorňuje. Právě autenticita je podle ní dnes důležitější než benefity nebo marketing.
Specifickou kapitolou je postavení žen v energetice. Skupina ČEZ zaměstnává zhruba 80 procent mužů a 20 procent žen, což podle Chaloupkové odpovídá charakteru oboru. Přesto se firma snaží stereotypy systematicky bourat.
Výroba elektřiny z jádra překonala rekordy, letos se musí měnit palivo, uvádí ČEZ |
„Máme elektromontérky, operátorky, šéfku chemických laboratoří i ženy ve vedení distribuce,“ vyjmenovává. Klíčové je podle ní oslovovat dívky už na základních školách a ukazovat jim, že technické obory nejsou fyzicky nedostupné ani „chlapské“. „Holky na techniku patří. A často jsou v matematice lepší než kluci,“ dodává.
Součástí sociálního pilíře je podle Chaloupkové i vytváření bezpečného pracovního prostředí pro všechny zaměstnance – včetně menšin. ČEZ se zaměřuje na podporu rodičů malých dětí, pečujících osob i zaměstnanců z LGBT+ komunity.
„Nejde o nálepky ani o to, aby se někdo hlásil k nějaké skupině. Jde o to, aby lidé věděli, že se mohou cítit bezpečně a že mají kam se obrátit,“ uzavírá. Právě pocit respektu a jistoty je podle ní jedním z faktorů, které rozhodují, zda si firma dokáže lidi dlouhodobě udržet.
