Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvKunovský na úvod řekl, že je pro stavební firmy digitalizace ve stavebním řízení klíčové. Podle něj do budoucna zrychlí dosud extrémně zdlouhavý proces. „Ale je škoda, že byla digitalizace tak zpolitizovaná. Diskuse se měla vést více v odborné rovině.“
Šok ve stavebnictví
„Vím, že vůči digitalizaci stavebního řízení panuje spousta výhrad. Má to velké porodní bolesti, ale já jsem přirozeně pozitivně naladěný člověk a říkám si: kde je vůle, tam musí být i cesta. A pokud je ze strany státu a samospráv deklarováno, že je opravdu potřeba zlepšit povolovací proces, že stavět se musí a není možné, aby to bylo v takto impotentním stavu, tak věříme, že se porodní bolesti překonají, a to v horizontu týdnů či měsíců. A věříme, že to výstavbu nakopne,“ přeje si Kunovský.
Ten následně zhodnotil poslední dva roky ve stavebnictví. Ty byly podle něj velmi specifické v tom, že trh zažil řadu nepředvídatelných událostí. „Ještě v roce 2021 byly úrokové sazby hypoték hluboko pod dvěma procenty. A pak přišel rozvrat stavebního trhu: nárůst inflace, válka, opatření České národní banky.“
„Výše úrokových sazeb se ztrojnásobily, zastavil se hypoteční trh a lidé odložili svá nákupní rozhodnutí. Byl to opravdu šok, trh se fakticky zastavil. A trvalo dva roky, než se začal postupně vzpamatovávat. Úrokové sazby jdou postupně dolů, odložená poptávka se vrací, v meziročním srovnání se za první pololetí prodalo v Praze o 110 procent bytů než v loňském roce. Vrací se levnější hypotéky a panuje optimističtější očekávání do budoucna,“ popisuje současnou situaci šéf Central Groupu.
Banky v srpnu poskytly nejvíce hypoték od roku 2022, růst zrychlil o 130 procent |
„Inženýrské stavby rostou, ale pozemní stavitelství zatím ještě nedosáhlo úrovně roku 2021,“ doplňuje údaje Pavel Kliment z KPMG. „Tam je růst ještě před námi. Situace ve stavebnictví je podobná předchozím krizovým stavům, ve kterých klesla soukromá poptávka a v tu chvíli jsou to zadavatelé ze strany státní infrastruktury, kteří drží poptávku stavebnictví nahoře. Proto se nám rozjíždějí nůžky mezi vývojem pozemních staveb a inženýrských staveb.“
Kliment pak předpokládá, že k růstu pozemního stavitelství by mělo dojít v příštím roce, a to i v souvislosti s tím, že postupně budou klesat úrokové sazby hypoték. „Ekonomika se z mého pohledu pohybuje už od covidu v nerovnováze mezi produkcí a spotřebou. Produkce je ale nižší i z jiných důvodů: jsou to i vstupní ceny a dostupnost pracovní síly.“
Úroky hypoték pod 3 procenta
Optimistou v souvislosti s vývojem úrokových sazeb u hypoték je Kunovský. „Myslíme se, že ke konci letošního roku by se průměrná úroková sazba hypoték mohla dostat možná i pod 4,5 procenta. Ještě optimističtější jsme pro příští rok, kdy by se ekonomika měla zásadněji stabilizovat.“
„V silném konkurenčním prostředí hypotečních bank bychom se možná na konci příštího roku mohli dostat až k psychologické hranici tří procent. To je úrok, kdy se vám měsíční splátka hypotéky blíží, nebo dokonce i rovná měsíčnímu nájemnému,“ predikuje Kunovský.
Ten následně v Rozstřelu hovořil o tom, co momentálně nejvíce potřebuje český stavební trh. „Když se vychytají dětské nemoci digitalizace, je třeba se zaměřit na správní soudnictví. Soud je totiž schopen shodit stavení povolení, ke kterému se dostáváte přes deset let, a to z čistě formalistických důvodů, z nepochopení ducha zákona.“
„Následně je třeba se zbavit zbytečné přeregulace, je třeba deregulovat. Koneckonců je to i doporučení Národní ekonomické rady vlády. Bylo by dobré se podívat na řadu striktních a velmi omezujících norem, které v české legislativě máme a které výstavbu třeba i z dobře míněných důvodů, ale úplně zbytečně, zdržují. Je třeba to posunout někam na úroveň Německa nebo Rakouska,“ navazuje šéf Central Groupu.
A je tu podle něj ještě jeden důležitý úhel pohledu na stavební trh v ČR. „Pro dostupnost bydlení není důležité pouze to, že si každý bude moct dovolit vlastní byt v Praze. Jde i o to, aby měl každý možnost kvalitně a rozumně získat kromě vlastnického bytu i byt nájemní.“
Dostupnost bydlení trápí i vyspělé státy. Nejvíce jsou biti mladí, říká analýza |
„To znamená: musí se rozpohybovat nájemní trh, a kromě soukromé výstavby je třeba vytvořit zcela funkční systém pro výstavbu obecních nájemních bytů, které by byly dostupné,“ dodává Kunovský. „Je potřeba vytvořit pomyslný baťovský systém, jakousi baťovskou mašinu, která v dobrém slova smyslu výstavbu rozpohybuje. Z našich analýz totiž vyplývá, že pokud stát a samosprávy chtějí mít ambice ovlivňovat dostupnost bydlení, tak by mělo každoročně vznikat 25 tisíc veřejných dostupných nájemních bytů.“
„A na to je potřeba minimálně 100 miliard korun ročně. A je třeba do toho zapojit soukromý sektor a zároveň také systém soukromého financování. Prostě musíme hledat cestu, jak tento systém vytvořit,“ uzavírá šéf Central Groupu.
