Mezi problémy současného nastavení řadí studie například to, že politika radnic má jen malý vliv na to, kolik peněz vlastně z rozpočtového určení daní (RUD) obce dostanou. Obcím se také nijak nevyplácí ekonomický rozvoj. Náklady třeba v podobě výstavby infrastruktury za něj nesou samy, výnosy se ale rozptýlí v celostátním výběru daní.
Výzkumníkům z PAQ Research přijde nešťastné také to, že systém vnímá všechny obyvatele stejně, přestože poskytování služeb pro ně je různé nákladné. Obce totiž víc stojí například zdravotně či sociálně znevýhodnění obyvatelé.
Problematické je i podfinancování mikroregionálních center. Jde o obce, které zařizují služby, například školy či školky, také přilehlým vesnicím. Nedostávají ovšem o moc víc peněz než vesnice, která žádné takové služby nezařizuje.
Co s tím?
PAQ přichází s několika návrhy, které tyto problémy řeší. Celá reforma má být rozpočtově neutrální. Státní kasa tedy nebude obcím dávat více peněz než dosud. Loni rozpočtové určení daní rozdělilo mezi obce 310 miliard korun.
Podle odborníků bude potřeba vyřešit roztříštěnost českých obcí. „Česko má nejmenší obce ze všech států OECD. Jejich průměrný počet obyvatel je šestkrát menší než u ostatních zemí. Kvůli tomu obce jen těžko šetří na investice,“ vysvětluje studie.
Nemovitosti zdaňte víc, práci naopak méně, navrhují ekonomové |
Nástrojem, jak situaci zlepšit, je vytváření společenství obcí. To umožní efektivnější využití zdrojů, sníží administrativní duplicity a zajistí, že se místní rozhodování bude opírat o pohled přesahující hranice jednotlivých obcí. Současně se usnadní i komunikace se státem, protože ministerstva a jiné instituce budou jednat s menším počtem partnerů. Současný systém RUD však existenci společenství nijak nezohledňuje a obce nedostávají potřebné finanční prostředky na jeho provoz.
To by mohla změnit úprava populační složky RUD, konkrétně jeho navýšení pro obce ve společenství. Šlo by o rozpočtově neutrální prvek, který by část prostředků nespolupracujících obcí přesměroval k obcím ve společenstvích a finančně stabilizoval jeho chod.
Méně Praze či Brnu
Dalším opatřením je podpora mikroregionálních center, a to zvýšením prostředků z RUD připadající na obyvatele v těchto obcích. Právě počet obyvatel má největší váhu na tom, kolik daná obec z RUD dostane. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň mají v zákoně zvláštní postavení a na obyvatele dostávají výrazně více než ostatní.
Rozpočtově neutrální řešení by vzniklo přerozdělením prostředků od skupin, které z dnešního systému neúměrně těží. Těmi jsou velmi malé obce na jedné straně spektra a velká města jako Plzeň, Ostrava, Brno či Praha na straně druhé. Takto uvolněné prostředky by bylo možné cíleně směřovat do obcí plnících roli místních center na různých úrovních. Velká města, kterým by příjmy klesly, mohou situaci řešit navýšením daně z nemovitostí.
Ta je podle zjištění OECD v České republice velmi nízká. „Aby obce získaly větší kontrolu nad svými příjmy, měla by se tato daň přiblížit celkovým podílem evropskému průměru, který se pohybuje okolo deseti procent. I částečné přiblížení by tak znamenalo výrazný nárůst významu majetkových daní ve financování obcí,“ popisuje studie.
Nezbytnou změnou je podle studie PAQ Research také to, aby RUD odměňovalo obce za takový ekonomický rozvoj, který zároveň koresponduje s vyšší kvalitou života v regionu. „Daň z příjmů fyzických osob může být v tomto ohledu vhodným ukazatelem, protože její růst zároveň odráží rostoucí příjmy domácností,“ uvádí studie.
Reforma RUD, která zahrne ukazatel ekonomické aktivity, by ale zároveň neměla trestat obce za jejich historický stav. OECD upozorňuje, že RUD musí k podpoře ekonomického rozvoje motivovat každého, namísto pouhého odměňování již prosperujících regionů. Různé ukazatele mohou zohlednit jak znevýhodnění regionu, tak relativní ekonomickou aktivitu.
Takovými podklady mohou být data z ministerstev, například údaje o příspěvku na dítě nebo údaje z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Výsledkem by bylo, že i znevýhodněné obce budou mít jasnou motivaci podporovat rozvoj podnikání, přičemž očekávání ohledně rozsahu ekonomické aktivity by podle autorů studie zůstávalo realistické .
Co je to rozpočtové určení daní (RUD)?Rozpočtové určení daní (RUD) je předpis, podle kterého stát rozděluje část vybraných daní mezi obce a kraje. Skrze RUD se v roce 2024 rozdělilo 310 miliard korun mezi obce a dalších 111 miliard Kč mezi kraje, což v součtu představuje 5 procent HDP. Příjmy z RUD tvoří hlavní a nejstabilnější část rozpočtů obcí. Kromě nich získávají samosprávy prostředky také z dotací, místních poplatků či transferů na konkrétní služby. Na rozdíl od těchto zdrojů ale nejsou peníze z RUD účelově vázané. Obce tak samy rozhodují, jak je využijí. V roce 2024 tvořily daně 53 procent příjmů obcí – o 21 procentních bodů více než průměr OECD. RUD přerozděluje obcím a krajům zhruba třetinu všech vybraných daní. Všechny tyto prostředky stát vybírá centrálně a přerozděluje je podle předem daných pravidel. Jediná část RUD, která zůstává v obci, kde se vybere, je daň z nemovitých věcí. Celá studie PAQ Research věnovaná RUD je k dispozici zde. Zdroj: PAQ Research |
Jako příklad specifického problému, který musí část obcí řešit, pak studie zmiňuje podporu znevýhodněných žáků. Převodem financování nepedagogických pracovníků stát podle autorů studie potvrdil rostoucí význam obcí jako zřizovatelů škol. Současně prostřednictvím indexace znevýhodněných žáků podporuje náklady spojené s pedagogickou prací.
„Logickým krokem je proto promítnout tuto indexaci i do širšího financování nepedagogických aktivit a provozu škol ze strany zřizovatele. Obce by měly dostávat dodatečné prostředky na zajištění vzdělávání pro znevýhodněné žáky,“ míní autoři studie.
