Ministr bude mít o to těžší pozici, že návrh připravený odcházející ministryní Alenou Schillerovou (za ANO) je pro budoucí vládní koalici nepřijatelný. Zvláště obrovský schodek 376,6 miliardy korun nemá přes 108 hlasů šanci projít.
Pakliže poslanci nové Sněmovny rozpočet podle předpokladů neschválí, nový ministr financí ho bude muset předělat a od ledna na řadu přijde rozpočtové provizorium. Podle většiny odborníků nepřinese žádné dramatické potíže za předpokladu, že nepotrvá dlouho.
Dva měsíce nezpůsobí potíže
V rozpočtovém provizoriu, které si Česko naposledy vyzkoušelo v roce 2000, jsou pravidla jasně daná. Vláda má každý měsíc k dispozici jednu dvanáctinu výdajů rozpočtu z předchozího roku, tedy 2021.
Zároveň má ale také významně omezené možnosti vypisovat nové dotační tituly, nemůže prostředky přesouvat mezi kapitolami a ani z vládní rozpočtové rezervy.
„Problémem rozpočtového provizoria není ani tak celkový nedostatek prostředků jako to, že se každý měsíc navyšují disponibilní prostředky jednotlivých kapitol pouze o jednu dvanáctinu výdajů starého rozpočtu. Není tak možné zahajovat významnější investice a dotační programy, protože při jejich spuštění musí mít správce rozpočtu zajištěn celý očekávaný výdaj. A to v důsledku přídělu jedné dvanáctiny mít nebude,“ přibližuje ekonom Jan Pavel z Národní rozpočtové rady.
Pokud by navíc rozpočtové provizorium trvalo dlouho, podle Pavla by ho mohly finanční trhy vnímat jako důkaz politické nestability. „A to by mohlo vést k růstu úroků ze státního dluhu,“ vysvětluje ekonom. Jestliže ale provizorium brzy skončí, nemělo by dojít k závažnějším ekonomickým škodám.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské rozpočtové provizorium trvající do dvou měsíců problém nebude. Namístě je hlavně snažit se plánovaný rozpočet osekat. Na 300 miliard to podle ní půjde určitě.
„Pod 300 miliard to bude vyžadovat určitě úsilí včetně možná i nějakých rychlých zákonných úprav, protože nastavené mandatorní výdaje nelze měnit jinak než změnou zákona,“ říká.
Horská by jako první krok ukončila covidové programy pomoci. „To nejsou jen program Antivirus a různé covid programy, ale také třeba vrátit míru zdanění nafty na původní úroveň, která by měla dát šest miliard korun, zrušit slevy na jízdném, to činí dalších šest miliard korun. Můžeme se bavit o dalších úsporách v běžném provozu státu,“ jmenuje. I přes potíže automobilového průmyslu by podle Horské měly být daňové příjmy lepší než loni, což také pomůže snížení plánovaného schodku.
Kromě mnoha ekonomů na problémy vysokého deficitu dlouhodobě upozorňuje Národní rozpočtová rada. Česko se totiž kvůli němu rychleji přibližuje dluhové brzdě, která přijde na řadu, když veřejný dluh překoná 55 procent HDP. V takovém případě musí vláda předložit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet.
Pakliže Česko bude vršit dluhy dosavadním tempem, náraz přijde podle nejnovější predikce v roce 2026 až 2027. „Konsolidace tempem 0,5procenta HDP není dostatečná, neboť v budoucnu by zřejmě znamenala kolizi s dluhovou brzdou. Tempo by tak mělo být vyšší a mělo by být odvislé od termínu, kdy bude chtít vláda dosáhnout splnění limitu strukturálního deficitu ve výši jednoho procenta HDP, který byl obsažen v původním znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ domnívá se Jan Pavel.
Ekonom nepředpokládá, že se v rozpočtu na rok 2022 sníží mandatorní výdaje, tedy povinné platby, pro které je třeba změna zákona. „Úspory tak bude nutné hledat v provozních výdajích a národních dotačních titulech,“ doplňuje.
„Obecně lze ale konstatovat, že významnější konsolidaci je vhodné provádět právě ve vzestupné fázi ekonomického cyklu, což je nyní, neboť tak dojde pouze k minimálnímu ovlivnění ekonomického růstu,“ dodává Pavel.
Schillerová škrty nevítá
S rychlejším snižováním deficitu nesouhlasí končící ministryně Alena Schillerová. „Opakuji, že avizovaných škrtů koalice SPOLU za 80 miliard korun lze docílit jedině tvrdými škrty v investicích nebo v resortech, jako jsou vnitro či obrana. To způsobí omezení veřejných služeb a přibrzdění hospodářského růstu,“ varuje.
Pro letošní rok poslanci schválili rozpočet se schodkem půl bilionu korun, ministerstvo financí jej ale očekává kolem 400 miliard korun.
27. září 2021 |
