„Listopad patří z rozpočtového pohledu tradičně mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH či daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob, ty přicházejí až v prosinci. Výdajovou stranu navíc tradičně výrazně navýšily dotace regionálnímu školství, které dosáhly přes 30 miliard korun,“ uvedl k měsíčním výsledkům ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ministr předpokládá, že se podaří dodržet plánovaný schodek. Ten původně činil 252 miliard, kvůli povodňovým škodám jej ale vláda musela navýšit o třicet miliard.
Podle Jan Brázda, partnera PwC pro veřejný sektor by měly rozpočtu v prosinci pomoct zejména příjmové daně. „Při pohledu na vývoj v minulých letech a jistou operativnost v rámci správy rozpočtu lze předpokládat, že bude naplněn dnešní optimismus ministerstva. Tedy že navzdory očekávaným prosincovým výdajům na sanaci povodňových škod se podaří novelizovaný schodek dodržet,“ shrnul.
Povodňové dluhopisy i speciální daň. Jak stát platil škody a co čekat letos |
Příjmy státního rozpočtu se na konci listopadu meziročně zvýšily o 1,1 procenta. Inkaso pojistného vzrostlo o 57,6 miliardy korun a čistě daňové příjmy očištěné od mimořádného zdanění navýšily objem o 41,8 miliardy.
Větší výběr na DPH, menší od firem
Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vzrostlo o skoro šestnáct miliard, což táhl zejména růst mezd v ekonomice a změny přijaté v ozdravném balíčku. Mezi ty patří například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. „Efekty řady opatření se však projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce,“ dodává ministerstvo.
Naopak méně než loni stát dostal na dani z příjmů právnických osob, a to o 13,8 miliardy. Vliv mělo podle resortu vyrovnání daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy. „Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za období 2020 a 2021, avšak sám rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za rok 2022 bylo nezvykle vysoké,“ vysvětlilo ministerstvo.
Rozpočtový deficit byl v říjnu 200,7 miliardy korun, uvedl resort financí |
Vyšší než loni byl výnos na dani z přidané hodnoty (+15,9 miliardy), a to díky tomu, že domácnosti více nakupovaly. Dopady měly také změny v DPH účinné od ledna 2024. „Především jde o redukce počtu sazeb daně na základní 21procentní a sníženou 12procentní a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty,“ dodal resort.
Na dani z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, která se týká energetiků, bank či petrolejářů, stát vybral 27,3 miliardy. „To tvoří vyrovnání daně za rok 2023 a zaplacené zálohy na rok 2024. Další záloha bude splatná v prosinci,“ uvádí ministerstvo financí.
Na výdajích se z velké části podepsaly důchody a další sociální dávky. Na důchody dal stát v listopadu o 22,6 miliardy více než loni. Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 procenta.
Na ostatní sociální dávky dala letos v listopadu asi o deset miliard víc než loni. Roste například objem příspěvků na péči, který souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku. Vzrostl i příspěvek na bydlení.
Rozpočet na příští rok nevychází
Velké otazníky v odborných kruzích vyvolal rozpočet na příští rok. Vláda se v něm totiž podle Národní rozpočtové přepočítala o desítky miliard: očekává nereálně vysoké příjmy a naopak podceňuje některé výdaje. Státní kasa podle rady dostane méně, než plánuje, například z emisních povolenek nebo od firem ve vlastnictví státu. Naopak příliš nízko vláda ocenila výdaje na důchody nebo obnovitelné zdroje energie.
Konsolidace se nekoná. Státní rozpočet na příští rok postrádá oporu v realitě |
Pokud se výtky rady naplní, navržený schodek by se podle odhadu ekonoma a prezidentova poradce Davida Marka mohl zvýšit až o 50 miliard na 290 miliard korun.
