„Česko v roce 2025 nedodrželo plánovaný schodek o 49,7 miliardy, tedy o více než pětinu,“ dodala Schillerová. Podle ní to bylo zjevné už koncem listopadu, kdy bylo vyčerpáno už 97 procent celoročního schodkového plánu.
„To bylo jasným znamením, že Česká republika po šestnácti letech míří k překročení naplánovaného deficitu,“ uvedla ministryně financí. Ten byl nakonec čtvrtý nejhorší v historii České republiky.
Podle ministryně se na zhoršení rozpočtu podílely položky, které čelily kritice ekonomů i rozpočtové rady už od počátku. Největší problém byl u výdajů na podporu obnovitelných zdrojů, které byly proti původně kalkulované částce vyšší o 17,4 miliardy korun.
Letošní rozpočet neodpovídá realitě, některé výdaje jsou podhodnocené, tvrdí NKÚ |
„Předmětem kritiky byly i nadhodnocené příjmy z emisních povolenek. Je vidět, že oprávněně. Místo třiceti miliard se nevybralo ani čtrnáct, tedy necelá polovina. Na povolenkách zůstalo manko 16,3 miliardy,“ vyčíslila Schillerová.
U výdajů na regionální školství nevyšel předchozí vládě rozpočtový trik a deficit se prohloubil o 9,2 miliardy. Na výdaje na sociální dávky padlo o 6,7 miliardy více proti plánu a naopak příjmy z majetkových účastí byly nadstřelené o dvě miliardy.
V celkové bilanci rozpočtu za rok 2025 se příjmy meziročně zvýšily o 5,9 procenta, tedy o 115,7 miliardy. Do pozitivního vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+12,8 %, +16,5 mld. Kč) se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice a dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení některých slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v roce 2025.
„Považuji za alarmující, že i když předchozí kabinet díky inflaci a daňovým změnám vytáhl z kapes občanů a firem o 116 miliard korun více, tyto prostředky doslova prohospodařil v nekontrolovaném růstu výdajů. Navzdory rekordnímu inkasu DPH i daní z příjmů nedokázala minulá vláda udržet deficit ani v mantinelech vlastního, velmi benevolentního plánu. Místo slibované konsolidace nám zanechala jen prohloubený dluh a chaos,“ uvedla ministryně financí.
Na vyjádření ministrině financí v úterý podvečer reagoval bývalý ministr Zbyněk Stanjura. Podle něj je reálný schodek vyšší jen o devět miliard korun. Miroslav Kalousek nicméně na síti X upozornil, že sám Stanjura si začleněním evropských financí rovněž vylepšil výsledek v roce 2024.
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 135 miliard, tedy o šest procent, a dosáhly 2 371,8 miliardy korun.
Český státní dluh ke konci roku 2025 vzrostl na 3,678 bilionu korun. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Podíl státního dluhu na HDP narostl podle ministerstva financí na 43,2 procenta proti 41,8 procenta HDP na konci roku 2024.
Rozpočet na rok 2026 by měla podle Schillerové vláda schvalovat 26. ledna, chce mimo jiné počkat na aktuální makroekonomickou prognózu.
