„Skoro nejrychlejší zadlužování v Evropě se nám podařilo zastavit a při tom dokážeme investovat, a to dokonce rekordně. To ukazuje, že děláme správné kroky pro budoucnost České republiky,“ řekl premiér Petr Fiala.
„Pan ministr sestavuje rozpočet zodpovědně, realisticky a tak, že je schopen reagovat na mimořádné události,“ dodal premiér s tím, že vláda každoročně čelila neočekávaným krizím.
Předseda vlády také přirovnal rozpočtovou bilanci k rodinným financím. „Je to jako kdybyste si na konci roku řekli: ano, mám nějaké hypotéky a měl jsem nějaké nečekané výdaje, ale co jsem si dovolil, odpovídá mým příjmům. Mám své dluhy pod kontrolou a ještě jsem udělal nějaké dobré investice. Tak nějak vypadá hospodaření státu pod naším vedením,“ konstatoval Fiala.
Důležitým kritériem rozpočtové politiky je podíl schodku vůči HDP. Premiér uvedl, že schodek vůči HDP činil v roce 2021 přes pět procent, aktuálně je zhruba na polovině. „Slovensko má asi šest procent, v tomto ohledu jsme lepší třeba i než Francie nebo Itálie,“ dodal Fiala.
„Kosmetické plnění slibů“
Partner poradenské společnosti PwC pro veřejný sektor Jan Brázda pozitivně hodnotí investiční aktivitu státu, která dorovnala předchozí rekord ve výši 210 miliard korun. „Ministerstvu financí se také stejně jako v loňských letech podařilo operativně reagovat na dodatečné výdaje provozními úsporami, byť se i kvůli dodatečným 30 miliardám na krytí povodňových škod nepodařilo zvrátit trend rostoucích celkových výdajů,“ komentoval výsledek rozpočtu za loňský rok Brázda.
„Díky nárůstu daňových příjmů a pojistného se sice povedlo meziročně snížit schodek o 17 miliard, to je ale spíše jen kosmetické splnění slibů této vlády o konsolidaci veřejných financí. I proto letos narostly výdaje na obsluhu dluhu o celých 30 procent a příští rok prorazí symbolickou hranici sto miliard,“ korun.
Premiér připustil, že by šlo postupovat v konsolidaci veřejných financí i rychleji. „V takovém případě by ale naši občané nemohli jezdit po nových silnicích, nepomohli bychom lidem s vysokými cenami energií a ani bychom nedodrželi závazek, že chceme do obrany investovat dvě procenta HDP,“ uvedl premiér.
| Ukazatele | 2023 | 2024 po změnách | 2024 realita |
|---|---|---|---|
| Příjmy | 1914,1 | 1960,2 | 1965,4 |
| Výdaje | 2202,6 | 2242,2 | 2236,8 |
| Schodek | 288,5 | 282,0 | 271,4 |
Ministr financí už dříve ujišťoval, že se podaří dodržet plánovaný schodek ve výši 282 miliard, v němž je zahrnuté i 30miliardové navýšení kvůli výdajům na povodně. Původně měl rozpočet na rok 2024 činit 252 miliard.
Ministrův listopadový optimismus sdíleli také analytici. Horší už je to ale s rozpočtem na letošní rok, u nějž vláda plánuje schodek 241 miliard. I ten v sobě zahrnuje navýšení o povodňové výdaje, které činí 11 miliard korun.
Kontroverzní rozpočet na příští rok
Podle Národní rozpočtové rady v něm ale vláda byla příliš mírná ve výdajích a naopak až moc optimistická ohledně příjmů. Národní rozpočtová rada odhaduje, že se vláda přepočítala o desítky miliard. Státní kasa podle rady dostane méně, než plánuje, například z emisních povolenek nebo od firem ve vlastnictví státu. Naopak příliš nízko vláda ocenila výdaje na důchody nebo obnovitelné zdroje energie.
Návrh rozpočtu na příští rok vyvolal v odborných kruzích takové kontroverze, že poradce prezidenta Petra Pavla ekonom David Marek v České televizi řekl, že prezidentovi nedoporučí rozpočet v této podobně podepsat.
Prezident i tak rozpočet nakonec podepsal, ale zdůraznil, že k němu má výhrady. „Mé výhrady k návrhu směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. V celkovém objemu státních financí se sice nejedná o sumu nejvýznamnější, ale jsem přesvědčen, že státní rozpočet musí odpovídat pravidlům a zvyklostem a být pravdivý a maximálně důvěryhodný v každé své položce,“ sdělil.
Osobně se mi zaručili, že schodek nebude vyšší. Pavel podepsal rozpočet |
„Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny. S premiérem a ministrem financí jsem proto jednal a dostal jejich osobní garanci, že i v případě naplnění pochybností o podhodnocených výdajích a nadsazených příjmech, schodek nebude vyšší, a že nedojde k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti,“ zdůvodnil Pavel své rozhodnutí.
„Podle rady nesedělo pár desítek miliard. My řekli ano, některé věci jsme odhadli jinak. Třeba u emisních povolenek nevíme, jak to nakonec bude, to neví nikdo, obchodují se na trhu. Sami jsme řekli, že v případě OZE musíme vyřešit některé legislativní kroky. Pokud je nevyřešíme, budeme to muset ještě vyřešit. Kritiku Národní rozpočtová rada dělá správně. Za mě se jim ale připisuje přílišná pozornost,“ míní premiér.
„Není důvod se domnívat, že v roce 2025 se deficit nebude snižovat nebo že nedodržíme plán,“ ujistil na pondělní tiskové konferenci ministr Zbyněk Stanjura
