Na první pohled vypadá dobře, protože schodek se podařilo snížit z hrozících 170 miliard na 88 miliard. To je větší deficit, než má být letos, ale není o tolik mohutnější, než se původně plánovalo.
Z návrhu, který má MF DNES k dispozici, vyplývá, že Sobotka sice šetří na nejrůznějších místech, ale na předvolebních dárkách rozhodně ne. Příští rok je tak už dobře vidět, jak se naplňuje hrozba, že kynoucí sociální výdaje budou vytěsňovat potřebné peníze na jiné projekty.
Mantinely nynějšího návrhu rozpočtu se pravděpodobně už příliš nezmění. Sobotka říká, že dosluhující vláda o něm zřejmě bude jednat zítra. ODS, která se pokusí sestavit příští vládu, už hlavními stavebními kameny rozpočtu příliš nepohne.
"Není na to ani časový, ani politický prostor. Naše možnost je nulová," říká za ODS Petr Nečas na otázku, jestli se pokusí více říznout do sociálních dávek a šetřit jinde.
Ministr financí Sobotka navrhuje uspořit několik miliard na výdajích na výzkum a vývoj, podpoře exportu, investičních pobídkách nebo na spolufinancování programů Evropské unie.
"Prioritou je pokrýt zákonné výdaje. V parlamentu není, pokud vím, žádná politická strana, která by navrhovala výdaje na sociální dávky snížit," říká k sestavenému rozpočtu Sobotka.
Tvrdí přitom, že na výdaje na vědu a výzkum půjde o desetinu více peněz, a nejde tedy o škrty. Z rozpočtu však vyplývá, že proti sumě, kterou do této oblasti ještě na jaře schválila vláda, půjde o 2,4 miliardy méně.
"Další snížení peněz povede k tomu, že se ještě více rozevřou nůžky mezi podmínkami v Česku a v civilizovaném světě. Nebude dostatek peněz na přístroje, mladí vědci budou odcházet do zahraničí," říká Vladimír Mařík, profesor ČVUT.
Pokud jde o jednotlivá ministerstva, černého Petra si vytáhla obrana, kde se má ušetřit skoro pět miliard.
"Víme o tom, ale chceme dál jednat," říká mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek a tvrdí, že méně peněz může ovlivnit akceschopnost armády. Další úspory se týkají odložení služebního zákona pro státní zaměstnance nebo změn v nemocenské.
Především si vláda vypomohla zvýšením daňových příjmů o 25 miliard korun proti původním odhadům a použitím dvaceti miliard získaných z peněz z privatizace. Ty dostane Fond dopravy na výstavbu dálnic a silnic namísto dotace ze státního rozpočtu, na kterou už nebyly peníze.
Peníze z privatizace však Brusel neuznává, takže celkový schodek veřejných financí se viděno touto optikou vyšplhá ke 130 miliardám. To je více, než měl činit, aby Česko mohlo přijmout euro v roce 2010.
Přes tisíc nových úředníků
Po třech letech, kdy se vláda alespoň na papíře snažila snižovat počet zaměstnanců, pustili politici nohu z brzdy. Příští rok bude o 930 úředníků navíc, píše se v návrhu rozpočtu.
Přibudou hlavně na ministerstvu práce kvůli novému zákonu o nemocenské (z nějž se část bude rušit), na vnitru bude více hasičů a na spravedlnosti vězeňských dozorců.
K tomu se má ještě přijmout 550 úředníků na "posílení administrativních kapacit justice". Vláda už tento krok schválila, ale v rozpočtu na něj zatím nejsou peníze.
Ale ani to ještě není vše. Dalších 640 lidí chce vláda přijmout v příštích třech letech k tomu, aby pomohli při předsedání Česka v Radě Evropské unie. Už příští rok jich má přijít více než sto, peníze na jejich odměny se ještě budou hledat.
Největší rána nového rozpočtu jsou sociální výdaje. Především jejich výše: na sociální dávky a důchody padne 473 miliard korun, což je o 46 miliard víc, než se plánovalo. Nafouknutí jde hlavně na vrub vyššímu porodnému, rodičovskému příspěvku, sociálním dávkám pro nezaměstnané či příspěvku na bydlení. Více také bude platit stát za své zaměstnance na zdravotním pojištění, čímž se snaží zalepit díru ve VZP.
Vláda se neodvážila šetřit ani na důchodech, které navrhuje zvýšit více, než káže zákon. V průměru mají vzrůst o 440 korun, což bude stát přes 14 miliard korun.
