Sbohem, Vladimíre
Svou sílu ukázala skupina PPF v minulých dnech, když ve spolupráci s partnerem v Nově Jiří Šmejcem sundala z obrazovky ikonu televize Nova Vladimíra Železného. A bez velkých rozpaků ho propustila.
Své rozhodnutí zdůvodnil zástupce PPF tím, že spojování Železného s prohranou arbitráží státu o 10 miliard korun poškozuje jejich investice.
Tak jako donedávna znamenal Vladimír Železný "TV Nova", skupina PPF rovná se Petr Kellner. Začátkem roku proběhly majetkové přesuny, na jejichž konci kontroloval Kellner 99 procent akcií PPF.
Skupina je nejen největším domácím impériem české ekonomiky, ale jako jedna z mála každým rokem roste. Za posledních deset let vybudovala či ovládla zhruba dvacítku firem a celkově spravuje majetek za 160 miliard korun.
Stejně jako řada jiných českých podnikatelů vycítil Kellner a jeho partneři počátkem devadesátých let, že kuponová privatizace a vznikající fondy jsou mimořádnou příležitostí.
"Ten nápad měla řada lidí. Důležité ovšem bylo dotáhnout myšlenku do konce a fondy udržet a zhodnotit," uvedl před časem Kellner. V první a druhé vlně získaly fondy PPF akcie více než dvou set firem v hodnotě pěti miliard korun.
Pojišťovna dala sílu
Zlomem v historii PPF byl "útok" na Českou pojišťovnu. PPF nejprve koupila 10 procent akcií od Interbanky a v době krize pojišťovny v roce 1996 už seděla jako akcionář u jednoho stolu s velkými bankami a řešila, jak dál.
S podporou tehdejšího ministra financí Ivana Kočárníka, který po odchodu z politiky v roce 1997 zakotvil právě v České pojišťovně, získala PPF pojišťovnu společně s Investiční a Poštovní bankou.
Manažersky však pojišťovnu ovládla. Postupně získala v pojišťovně majoritu a v roce 2001 odkoupila třetinový balík od státu. Převzetím pojišťovny, k němuž skupina využila peněz spravovaných kuponových fondů, získala velkou finanční sílu.
Podle Kellnera bylo zapojení fondů do ovládnutí pojišťovny výhodné. Faktem ovšem je, že použití prostředků fondů k posilování kapitálu pojišťovny prověřuje z podnětu Komise pro cenné papíry policie.
Ta se domnívá, že fondy utrpěly škodu desítek milionů. U zrodu skupiny PPF stál kromě Kellnera jeho současný partner Milan Maděryč a Milan Winkler, s kterým se český magnát rozešel v roce 1994.
V té době Winklera zatkla policie, obvinila ho z falšování směnek a více než po dvou letech ho propustila. Winkler nařkl Kellnera, že jej z firmy vystrnadil.
"Rozhodnutí o rozchodu bylo společné a z obou stran korektní. Naše plány se rozešly, to se stává," uvedl pro MF DNES Kellner.
Pan Tajemný
Kromě velikosti podnikatelské říše se může Petr Kellner pochlubit i jinou raritou. Od roku 1996 se vyhýbá médiím a s výjimkou písemných odpovědí neposkytl žádný rozhovor ani veřejně nevystoupil.
Tajemnost Kellnera dokresluje skutečnost, že se velice zřídka účastní obchodních jednání a většinou ho zastupují jeho spolupracovníci. Aktivity PPF přesahují hranice České republiky - v oblasti pojišťovnictví a splátkového prodeje působí v Rusku a na Slovensku.
Zejména v Rusku není žádným nováčkem, protože již v polovině devadesátých let založila společnost fondy Petr Veliký, které se měly podílet na ruské privatizaci.
Tyto fondy byly také - jak se ukázalo v roce 1998 - tajným sponzorem ODA. Přestože Kellner tráví spoustu času v zahraničí, podle spolupracovníků zejména v Londýně a v Rusku, považuje se za patriota.
I to je prý důvod, proč si skupina zlepšuje image finanční podporou Divadla Járy Cimrmana, pražské Ypsilonky nebo Letních shakespearovských slavností.
