Proč v Česku chybí kvalifikovaná pracovní síla?
Přecenili jsme budoucnost. Podcenili jsme naopak to, na čem česká ekonomika stojí. V 90. letech a snad až do poloviny minulého desetiletí jsme fantazírovali, že se znalostní ekonomikou a ekonomikou služeb staneme vlastně „jen tak,“ aniž bychom vytvořili podmínky pro nutnou související strukturální proměnu české ekonomiky. Pobídkami, které mimochodem konkurenčně znevýhodňovaly české malé a střední podniky, jsme zatím do země lákali ze zahraničí jen montovny a sklady. A současně jsme vychovávali další a další právníky, sociology, kulturní antropology či teology.
Česko je montovna. Mohou za to pobídky Zemanovy vlády, říká ekonom |
Takže jsme stále jednou velkou montovnou?
Ano a skladištěm Evropy a subdodavatelskou ekonomikou Německa. Průmysl naráží na bariéru nedostatku vhodné pracovní síly, ale zato máme v mezinárodním kontextu třeba velice vysoký podíl advokátů v přepočtu na obyvatele. Sociologové, antropologové či teologové zase pochopitelně při svém počtu nenacházejí uplatnění v oboru, který vystudovali, takže se zhusta uchylují do státní sféry. Tam dále zatěžují státní kasu a vymýšlejí další regulace, aby své práci dali vůbec nějaké opodstatnění, přičemž tyto regulace dále zatěžují malé a střední podniky, skutečný motor ekonomiky. Přebujelá administrativa a byrokracie je proto stále zásadnější překážkou dalšího růstu české ekonomiky. A také neefektivita státní správy. Není se co divit, když třeba o přidělování peněz z fondů EU spolurozhoduje na příslušném ministerstvu vystudovaný teolog.
Co to znamená pro firmy, že nemůžou najít ty správné lidi?
Náklady navíc. Musí platit lidi, i když je třeba zrovna nevyužívají, protože nemají právě zakázku. Dříve by je propustili, dnes si to nedovolí, protože se obávají, že už by nikoho dalšího nenašly, až zase zakázku získají. Pánem pracovního trhu je prostě nyní zaměstnanec – a odborář –, zatímco zaměstnavatel musí „tancovat jako psíček“. Ve druhém kvartálu rostly vyplácené mzdy v české podnikové a firemní sféře třetím nejrychlejším meziročním tempem v EU, zhruba čtyřikrát rychleji, než kolik činil jejich průměrný vzestup v EU. Hamižné odbory tedy překrucují skutečnost, když tvrdí, že soukromý sektor přidává málo. Další krizi už těžko přivodí hamižní bankéři, jak se říká o krizi roku 2008. Mnohem spíše ji přivodí hamižní odboráři.
Nejsme montovna, ale stáváme se skladištěm Evropy, říká exministr Grégr |
Jaký má tento nedostatek vliv na trh práce? Zvyšuje se třeba zastoupení cizinců?
To do značné míry naráží na poměrně striktní českou politiku v oblasti přijímání a zaměstnávání cizinců. Ta má ale své opodstatnění a dlouhodobě se ukáže jako rozumná. Nepotřebujeme další desetitisíce, nebo dokonce statisíce pracovníků třeba z Ukrajiny, jejichž činnost obvykle vykazuje jen nízkou přidanou hodnotu. Je třeba místo toho dostat českou ekonomiku na vyšší vývojový stupeň. Jinými slovy, firma místo přijetí čtyř dalších Ukrajinců musí pořídit robota ze Švýcarska. Obsluha robota, to už je kvalifikovaná pracovní síla. Místo čtyř pracovníků s nízkou přidanou hodnotu budeme mít jednoho s vysokou.
Vzroste ale nezaměstnanost…
To je nutnou a ideálně jen přechodnou daní za to, že se ekonomicky dostaneme na vyšší vývojový stupeň – pak poroste naše životní úroveň a budeme dohánět západní část EU rychleji. Potřebujeme k tomu ale silnou korunu, která toho švýcarského robota učiní dostupnějším. Intervence ČNB se stále zřetelněji ukazují jako fatální omyl, jenž na další více než tři roky zakonzervoval ČR jako sklad a montovnu. Guvernér ČNB Rusnok přitom po ukončení intervence ještě volal po tom, abychom mohutně přijímali právě třeba Ukrajince. Tím bychom v konzervaci jen pokračovali.
Chybí nám odvaha. Kdo neriskuje, nebohatne. Musíme to risknout a vyřešit současnou situaci zvýšením produktivity a švýcarskými roboty, ne dalšími Ukrajinci. Ti se nakonec stejně stanou zátěží pro náš sociální systém, až jejich práci definitivně zastane robot. Pak budeme řešit otázku, co s nimi. Jako ji řešilo západní Německo, když v 70. a 80. letech zjistilo, že už nepotřebuje Turky, kteří do země hlavně v 60. letech proudili jako gastarbeiteři, aby pomáhali tvořit poválečný „německý ekonomický zázrak“. Kancléř Kohl se jich chtěl počátkem 80. let zbavit. Nabízel jim na tu dobu slušné peníze za to, když se vrátí zpět do Turecka. Drtivá většina už ale v SRN zůstala.
Jak nedostatek správných lidí dopadá na naši konkurenceschopnost?
Ke zvýšení konkurenceschopnosti potřebujeme silnější korunu, více hi-tech průmyslu, více služeb, méně dotací, méně přerozdělování, méně byrokratické a administrativní zátěže. Když propustíme úředníky, budeme moci snížit podnikům a firmám třeba zaměstnavatelské sociální odvody nebo jiné daně a ty hned budou mít na to, aby pořídily kvalitní technologie ze západu – a k nim kvalifikovanou pracovní sílu. Pak budeme opravdu konkurenceschopní a naše životní úroveň rapidně poroste. Máme na to.
Roboti vykonávají některé činnosti efektivněji než lidé. Souhlasíte, aby na takových pozicích stroje nahradily člověka?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 6. října 2017. Anketa je uzavřena.
