Jaké máte osobní zkušenosti s elektronickou evidencí tržeb neboli fiskalizací, jak jí říkáte v Chorvatsku? Dostáváte vždy účtenku?
Už jako ministr jsem jel loni taxíkem do centra a řidič mi nechtěl vydat účtenku. Dokonce ani když jsem o ni opakovaně žádal. Druhý den jsem volal majiteli taxislužby. Upozornil jsem ho, že jsem nedostal účet, a řekl mu, že jestli se to bude opakovat, tak by mohli přijít o licenci. Vzhledem k tomu, že jeho firma prošla restrukturalizací a daňová správa jí odpustila část závazků, takže díky tomu mohli dál podnikat, v budoucnu jim nic tolerovat nemůžeme.
V Česku kolem zavedení evidence tržeb probíhá vzrušená debata. Jak vypadala v Chorvatsku?
Cítím teď u vás strach z toho, co evidence může přinést, ale nevnímám to jako odpor vůči projektu. Důležité je, zda to nenaruší běžnou práci, zvláště u velkých obchodních řetězců, kde chcete rychle vydat účet bez jakýchkoli komplikací či prostojů. Obdobné diskuse probíhaly také v chorvatském parlamentu a opozice se nakonec při hlasování o fiskalizaci zdržela hlasování, takže nebyla proti. Přála si totiž také udělat v tržbách pořádek, ale její poslanci se trochu báli technického řešení. I my jsme měli strach z toho, zda bude možné zvládnout tisíce transakcí za vteřinu.
Kdo se fiskalizace bál nejvíc?
Byli to hlavně trhovci. Jednou dokonce mezi nimi došlo k fyzickému střetu.
To byla ta známá bitka na tržišti v Zadaru?
Ano. Jeden trhovec prováděl elektronickou evidenci tržeb, druhý ji provádět odmítl. Jenže ten, kdo prodává přebytky z vlastní zemědělské produkce, nemusí být zapojen do systému registrace tržeb a vydávat účty. To musí jen překupníci.
Opozice v Česku říká, že až se dostane k moci, evidenci tržeb zruší. Co říká opozice v Chorvatsku?
U nás opozice po šesti měsících fungování systému začala tvrdit, že fiskalizace byla jejím projektem, který jsme zavedli my. Systém nikdo rušit nechce.
A jak reagují obchodníci?
Máme asi jen 25 živnostníků z 88 tisíc, kteří jsou mimo dosah připojení. Na začátku někteří lidé nechápali, jak systém funguje. Teď už ale problémy nemáme. Pomohli nám i zaměstnavatelé a profesní svazy, ti všichni si přáli, abychom zasáhli proti nepoctivcům. Teď s nimi dokonce spolupracujeme na kontrolách, takže předem oznamujeme, kdy a kde budeme provádět dohled.
Před fiskalizací jste odhadovali podíl šedé ekonomiky na 20 až 30 procent hrubého domácího produktu. Kolik je to nyní?
To je číslo od jedné rakouské společnosti, která odhaduje podíly šedé ekonomiky pro celou Evropu. Podle nás je ale podíl šedé ekonomiky nižší. Občané každopádně oceňují hlavně to, že dostávají účtenky, a také nám sdělují, pakliže dochází k nesrovnalostem. Takových podnětů máme více než deset tisíc. Shromáždili jsme navíc půl miliardy obálek se zaslanými účtenkami do účtenkové loterie. Z toho vyvozujeme, že pohled občanů na šedou ekonomiku se u nás mění.
Byl jste u projektu elektronické evidence tržeb jako náměstek bývalého ministra financí Slavka Liniće od samého začátku. Kdo byl hnacím motorem fiskalizace?
Politicky určitě můj předchůdce ve spolupráci s částí kabinetu, protože jsme to měli už ve vládním prohlášení. Technicky pak státní agentura pro informační systémy APIS IT. Pro zavedení byly rozhodující dva momenty. Za prvé projekt měl silnou politickou podporu, takže nebyl problém nechat kvůli porušení pravidel zavřít i podnik, kam chodí na kávu předseda vlády. A druhým momentem byla silná technická podpora.
Vaše vláda je levicová, vy sám jste členem sociální demokracie. Pojímali jste projekt fiskalizace ideologicky?
Žádnou ideologii v tom nevidím. Každá vláda by měla ve státní administrativě udělat něco dobrého pro podnikatele, něco s trvalou hodnotou. Nikdy bychom ale nemohli přijít s projektem fiskalizace, kdyby předchozí pravicová vláda nevytvořila systém osobních identifikačních čísel (obdoba českého IČO, díky němuž lze sledovat transakce – pozn. red.). Mnohem větší odpor vzbudilo zavedení jedinečných osobních identifikačních čísel, která umožňují propojit informace o veškerém majetku osob v databázích.
Jak vám fiskalizace pomohla s výběrem daní?
Nejvíc narostla spotřební daň, v letech 2010 až 2013 o 48 procent. A protože jde o přímé daně pro místní samosprávy, znamená to pro ně více peněz na lokální projekty. Daň ze zisku podnikatelů se zvýšila o 11 procent a daň z příjmu živnostníků (OSVČ) o 70 procent. Jeden podnikatel v pohostinství z ostrova Hvar dokonce po zavedení evidence tržeb přiznal o 2 729 procent vyšší zdanitelné příjmy! U daně z přidané hodnoty nejsou čísla srovnatelná, protože jsme snižovali sazbu v pohostinství a za ubytování, a to z 25 na 13 procent. Mnozí podnikatelé v Chorvatsku tvrdí, že díky snížení daňové sazby nemají celkově vyšší daňovou zátěž, takže se ani nebouřili proti evidenci tržeb. Také jsme trojnásobně zvýšili hranici pro registraci k DPH, takže nám vypadlo ze systému plátců DPH asi 25 tisíc malých podnikatelů.
Jaká je v Chorvatsku hranice pro povinnou registraci k DPH?
Zvýšili jsme ji z 85 tisíc kun (300 tisíc Kč) na 230 tisíc kun (830 tisíc Kč). Vypadli podnikatelé, kteří podnikají jen v době turistické sezony a tržby 230 tisíc kun nepřekračují. I to byl důvod, proč se zavedení fiskalizace nebránili.
Česká evidence tržeb má být méně přísnáV Chorvatsku je projekt „fiskalizace“ přísnější než model, který se chystá zavést česká vláda.
|
Vybíráte teď v Chorvatsku na daních více, nebo méně než před zavedením evidence tržeb?
Opět je problém se srovnatelností čísel. Po vstupu do Evropské unie v roce 2013 se v Chorvatsku změnil režim: DPH se neplatilo okamžitě při dovozu, ale až při konečném vyúčtování. Protože jsme ekonomika orientovaná na dovoz, v roce 2013 to způsobilo pokles výběru daní. To se stalo všem zemím, které vstupovaly do EU. Letošek je první rok, kdy se nám daňový systém stabilizuje a za prvních šest měsíců máme o 15 procent vyšší výběr než před fiskalizací.
V jaké oblasti ještě bojujete s daňovými úniky?
Kvůli podvodům jsme založili speciální úřad pro velké daňové podvody. Tady jsme si také s kolegou Andrejem Babišem vyměňovali určité zkušenosti. U karuselů jsou úniky mnohem vyšší než u nepřiznávání tržeb. S německým ministrem financí jsme požadovali určitou technickou pomoc kvůli karuselovým podvodům. Jde o cílenou trestnou činnost a nespadá to do podnikání.
Není přehnané, aby v demokratické zemi stát nahlížel podnikatelům na účty, sledoval hotovost v pokladně a kontroloval na ulici zákazníky, zda si odnášejí účtenky? Nepřerostla fiskalizace ve Velkého bratra?
Ne. Pokud musíte zajistit peníze na penze vašich rodičů, chcete-li rychlou a kvalitní zdravotní péči, rozvinutou infrastrukturu a pít kvalitní vodu, pokud chcete, aby vaše děti získaly bezplatné a kvalitní vzdělání, tak cena za transparentnost představuje jednu z podmínek pro rozvinutou společnost. Když jsme hovořili se švédskou ministryní financí a řeckým ministrem financí, šlo vlastně o jednu civilizační diskusi týkající se důležitosti daní. Ve Skandinávii jsou mimořádně vysoké daně a občané si ani nižší daně nepřejí, protože by to znamenalo méně kvalitní zdravotní a sociální péči. Nikdo nevidí žádný problém v placení daní nebo průhledném podnikání, dokonce se domnívají, že to je jejich povinnost. Záleží na tom, čeho chceme dosáhnout.
