Podobně jako Uber patří i AirBnB mezi nejhodnotnější start-upy na světě. A zatímco Uber naráží v Praze na protesty taxikářů, AirBnB, které umožňuje pronajímat cizím lidem vlastní byt, zase vadí hoteliérům. Ti v něm vidí nekalou konkurenci.
Osmatřicetiletý Andrew Verbitsky, který má ve firmě na starosti evropské trhy na východ od bývalé železné opony, to ale vnímá jinak. „Nesoupeříme přímo s hotely, ale přivážíme do Česka jiný typ turistů,“ říká manažer v rozhovoru pro iDNES.cz.
Čím se český trh odlišuje od ostatních?
Je velmi výjimečný, hlavně Praha. Kultura krátkodobých pronájmů tu existovala dlouho předtím, než přišlo AirBnB. Taky proto si lidé naši službu hodně osvojili.
Podle čeho to měříte?
Máme ukazatel kvality, který spočívá v tom, že se vzájemně hodnotí jak host, tak i hostitel. A když tohle zanalyzujete, tak uvidíte, že Praha se nachází na vrcholu křivky.
O AirBnBFirmu založila v roce 2008 v San Francisku trojice zakladatelů v čele s Brianem Cheskym. Název je zkratkou původního Air Bed And Breakfast (nafukovací matrace a snídaně). Webová služba propojuje amatérské hostitele s potenciálními hosty, umožňuje tak krátkodobě si pronajímat byty všude po světě. Administruje i platby a strhává si několikaprocentní provizi. Dnes působí ve 192 zemích a 35 tisících městech. Nabízí přes dva miliony bytů či pokojů, což nemá žádný hotelový řetězec na světě. Firma má na základě investic podle The Wall Street Journal hodnotu 25,5 miliardy dolarů. Klasičtí hoteliéři ji kritizují jako nekalou konkurenci. Studie, kterou pro ně vypracovala univerzita Penn State například ukazuje na to, že čím dál tím větší „obrat“ přes AirBnB dělá menšina profesionálních uživatelů na úkor původní většiny amatérů. |
Kolik bytů přes AirBnB Češi pronajímají?
V Česku máme na deset tisíc aktivních nabídek pronájmu. Roste to velmi rychle, za poslední tři měsíce se toto číslo zvýšilo asi o 20 procent. Meziročně se skoro zdvojnásobilo.
Jak je to rozloženo mezi města?
Zdaleka největší je samozřejmě Praha, ta má sedm tisíc nabídek. Ve zbytku je ještě výrazný zájem o Karlovy Vary, Brno a Liberec.
A jak vypadají hosté, kteří v Česku AirBnB využívají?
Co se týká turismu jako celku, tak obvykle hledají Němci a Rusové. U nás však vedou Američané, protože tam máme velkou uživatelskou základnu. Následují Britové a Francouzi. Rusové a Němci přes nás jezdí taky, ale nejsou ani v první trojce.
Čím to je?
Využívají nás spíš mladší lidé mezi dvaceti a pětatřiceti lety. A ti sledují poněkud odlišné vzorce cestování. Hledají místní zážitky spíš než jen návštěvu. Esence naší společnosti spočívá v tom, že lidé chtějí zažít něco nového a vracet se jako jiní lidé. Samozřejmě, že je to vysoký cíl, ale spočívá v něm celá idea. To ale zároveň neznamená, že by nás využívali pouze nízkorozpočtoví turisté. V nabídce je i dost docela luxusních bytů.
Jak vypadá průměrná nabídka ze strany Čechů?
Jsme jenom platforma, která zprostředkovává dohodu. A proto je paleta nabízených pronájmů dost pestrá. Od karavanu, hausbótu až po historickou věž starého hradu. Typický hostitel v globálním průměru naší platformy je o něco starší než cestovatel, bude mu od třiceti dvou do padesáti. Zajímavé je také to, že mezi nimi převažují ženy. V Praze se to opět liší, hostitelé jsou často mladí lidé, takzvaní mileniálové. Mladé rodiny, které si pořídily bydlení. Na to, abyste začali hostit, nepotřebujete mít palác. Vidíme tu trend, že si lidé pořídí byt, který má o místnost navíc, než by potřebovali. Tu pronajímají a často z toho potom platí náklady na celý byt.
Jaké máte na českém trhu cíle?
Aby produkt fungoval. Praha je velmi nevyvážená. Co se týká přijíždějících hostů, tak je to pro nás čtyřka v Evropě – po Londýně, Paříži, Římě (celkem byla loni ve statistice turistického ruchu podle MasterCard Praha v Evropě 9., pozn. red.). Takže ve výsledku se nám nedostává hostitelů. A tak kdokoli začne pronajímat ve správný čas, toho čeká zajímavý byznys. Naším cílem je tudíž navýšit počet hostitelů.
Opravdu? Zaznamenal jsem případy, kdy si hostitelé stěžovali, že mají v poslední době mnoho konkurentů, kteří tlačí cenu pod úroveň, která se jim vyplácí.
To je spíš zdání. Existuje tu nějaká sezonnost. Zima, kromě Vánoc, je prostě slabší. A tak se může zdát, že to teď jde hůř. Ale brzy si lidé opět začnou rezervovat letní pobyty.
Jak chcete přimět více lidí, aby přes vás pronajímali své byty a pokoje?
Samozřejmě to začíná motivací, že si lidé mohou vydělat peníze navíc. Ale velmi záhy se k tomu přidává benefit budování konexí a potkávání nových lidí. Je zajímavé sledovat, jak se náš ekosystém rozrůstá. Od chvíle, kdy jsme tu začali, se utvářejí skupiny lidí, kteří například pomáhají s výměnou klíčů, firmy, které zajišťují úklid, nebo ty, které se starají klientům o jejich profily a spravují je.
Že se byznys modely určené původně amatérům profesionalizují, je vidět všude. Na Uberu nebo i půjčkách P2P. Je to podle vás správná cesta?
Spíš se to dělá na lepší úrovni. Když chcete dosáhnout nějaké kvality, tak tomu musíte věnovat víc pozornosti. Vyvíjí se tu díky nám nový druh podnikání. Například jsem se setkal s párem, který se vrátil z USA a začal podnikat v tom, že pomáhá hostitelům s kompletní správou profilů. Jak ho poskládat, jak komunikovat s cizinci, jak se o ně starat. Za to si berou nějaký poplatek. Je to zajímavý malý byznys.
Potom jsou tu ještě čistě profesionální hostitelé. Tedy například realitní agenti, kteří spravují byty svých klientů a místo dlouhodobého pronájmu nyní začali díky vyššímu výnosu volit krátkodobý.
My jsme platforma a lidé mají možnost ji využít. Musíme rozlišit mezi těmi, kteří třeba pronajímají tři své byty – a mají k nim vztah – a těmi, kteří jenom spravují větší množství cizích bytů. A co se týká té druhé skupiny, tedy profesionálních správců, tak my jsme to nevynalezli. Jak už jsem říkal, to se dělo dávno předtím, než jsme do Prahy přišli. My jsme jen přišli s platformou, na které můžete věřit cizímu člověku. To je naše přidaná hodnota.
Ano, a tím jste to právě výrazně usnadnili.
Když se podíváme na čísla celého trhu krátkodobých pronájmů, tak si stále v tomto případě bereme jen malou část. Rozhodně to nejsme jenom my.
I tak to ale vede k tomu, že čím dál víc dráždíte klasické hoteliéry, kteří AirBnB považují za neférovou konkurenci.
Naše platforma má specifickou klientelu – lidé, kteří přijedou do pražského bytu na Letné na sedm nocí, by pravděpodobně do pražského Marriotu vůbec nejeli. Možná na to nemají peníze, možná preferují něco jiného. My proto rozšiřujeme počet turistů, spíš než bychom se o ně prali s hotely.
Ale potom tady jsou uchopitelnější rozdíly. Hotely si například stěžují, že AirBnB hostitelé obcházejí daně.
Pokud chcete být hostitelem, tak musíte podepsat ve smlouvě, že si všechny daňové záležitosti vyřešíte. A já si nemyslím, že jsme tu od toho, abychom dělali ještě nějaký dohled. Můžeme jim doporučit, jak by to měli dělat, jak vyplnit dokumenty a tak. V Česku to je například velmi jednoduché – stačí si zajít na živnostenský úřad.
To je daň z příjmu. U Uberu je potom v Praze dalším tématem DPH, které musí firma odvádět ze své provize. Uber to nechává opět na řidičích. Jak tohle řešíte?
My se snažíme profilovat jinak, než Uber. Už jen tím, jak přistupujeme ke komunitě, k městům a regulátorům. Máme jinou taktiku ohledně toho, co chceme dosáhnout. Za daň z příjmu jsou zodpovědní jednotliví hostitelé, co se týká korporátních daní, tak ty jdou za námi.
Je tu ještě turistický poplatek, který AirBnB hostitelé v Česku neodvádějí. Například v Paříži jste se k tomu po nátlaku odhodlali. Proč tedy ne tady?
Poplatky nyní platíme v několika málo městech. Nejsme v šedé zóně, jsme tady a jsme přístupní. Jsme otevření k dialogu a myslím si, že jak budeme růst, tak se k tomu dostaneme.
Ale hotely je platí už teď. Těžko se tedy divit, že to považují za neférové jednání. Kromě toho zkolaudovat dům jako hotel je těžší, a tím i nákladnější než byt, který se využívá pro AirBnB.
Chápeme, že je někdo naštvaný, že má vyšší náklady například s administrativou a jinými opatřeními. Ale řečeno na rovinu – to, že někdo má vyšší náklady než my, není naší motivací k tomu, abychom taky platili víc. My prostě umožňujeme, že když jedete na prodloužený víkend do Karlových Varů na filmový festival, tak můžete mezitím pronajmout svůj byt. A to bez toho, abyste k tomu potřebovali právníka. To je podle nás docela fajn.
Bezpečnostní opatření v hotelech však asi mají nějaký důvod.
Co se týká bezpečí a důvěry, tak to bereme velmi vážně. Přes naši platformu cestovalo 70 milionů lidí a půlka z nich ji využívá opakovaně. A to je pro nás nejlepší ověření toho, že vše je v pořádku. Máme oddělení, které tu je nonstop k řešení problémů. Třeba na Silvestra se přes celou platformu ubytovalo 1,1 milionu lidí. A bylo hlášeno jen velmi málo problémů.
Jinými slovy tedy spoléháte na to, že místo regulátora se o bezpečí postará trh?
Tak jsme začínali. Že pokud někdo bude mít špatný zážitek, zanechá negativní komentář. Dobří hostitelé se propracují nahoru, špatní zmizí. Nyní už to je trochu jinak – jako hostitel musíte splňovat jisté minimální požadavky a komentáře jsou potom na nich aplikovaná nadstavba.
Mám zkušenosti, kdy hostitel bez vysvětlení zruší rezervaci a třeba z platformy zmizí. Zejména ty hosty, kteří měli přijet už za pár dní, to docela rozčílí. To je asi třeba věc, kterou si trh sestávající z amatérů moc pohlídat nedovede...
Chápu, že to je hodně nepříjemné. Máme speciální oddělení, které se na tyto situace zaměřuje a snaží se vždy zjistit problém. A potom je tu opět hodnocení.
Když to je ale někdo, kdo třeba rovnou stahuje svůj byt z nabídky, tak ho asi už hodnocení moc netrápí...
Snažíme se to kompenzovat tím, že hostům vrátíme veškerou platbu a pro nejbližší rezervaci dostanou i několikaprocentní bonus. Což bychom třeba dělat nemuseli, ale chápeme, že z pohledu hosta jsme my ti viníci. A pro hostitele spočívá trest v tom, že přišel o příjem a můžeme ho smazat.
AirBnB je podle The Wall Street Journal třetím nejhodnotnějším start-upem. Od investorů dostalo přes 2,3 miliardy dolarů. Za co ty peníze v Česku konkrétně utrácíte? Kolik máte třeba v Praze zaměstnanců?
Kromě mě máme jednoho manažera, Václava Gráfa. Ten je jediným zaměstnancem, ostatní jsou smluvní partneři. Celkem máme po světě jen asi dva tisíce lidí na pětatřicet tisíc měst, ve kterých působíme. I když nás srovnáte s ostatními technologickými společnostmi, tak je to málo. I Uber musí mít v každém městě, kde je, alespoň pár lidí. Pro nás to tak není, máme mnohem méně kanceláří než měst.
