Ta ve své zprávě o finanční stabilitě varuje před rychle rostoucími náklady na získávání nových zákazníků, které se projevují ve stále vyšších provizích, jež za uzavřenou pojistku inkasují jejich prodejci.
Co to znamená pro lidi uzavírající pojistky? Přijdou o víc peněz. Pojišťovny jim totiž veškeré náklady vynaložené na jejich lov časem "strhnou" z pojistek, které tak zdražují.
Ve hře je 20 miliard
Loni pojišťovnám náklady na pořízení smlouvy meziročně vzrostly téměř o osmnáct procent a penzijním fondům o třicet procent. Podle ČNB to může v budoucnu zatížit celý systém pojištění.
"Může se stát, že finanční instituce nebudou v budoucnu dostatečně ziskové a klienti budou mít nízké výnosy," komentoval závěry zprávy pro MF DNES Jan Frait z ČNB.
Podle něj jde u pojišťoven celkem přibližně o dvacet miliard korun, dalších pět miliard tlačí před sebou jako náklady příštích období. V tak vysokém čísle jsou kromě provizí pro prodejce také reklamní a marketingové náklady vynaložené na získání nových klientů.
Pojišťovny, které MF DNES oslovila, kritiku ČNB odmítají. Podle nich nerostou náklady buď vůbec, nebo jen velmi mírně. Navíc nesouhlasí s tím, že by mohly v budoucnu ohrozit celý systém.
"Trh je dostatečně stabilní a náklady na pořízení smluv ho rozhodně neohrozí," říká Hana Trhoňová z Pojišťovny České spořitelny.
. Kolik dělá provizeInvestiční životní pojištění
|
Provize jsou tabu
Jinak lidé z pojišťovací branže hovoří, pokud mají zaručeno, že zůstanou v anonymitě.
"Provize nejvíce vzrostly hlavně u životního investičního pojištění. Za posledních pět let přibližně o osmdesát procent," říká jeden ze spolumajitelů makléřské firmy, která pojistky prodává.
O výši provizí se jinak pojišťovny odmítají bavit. Nejčastěji odkazují na obchodní tajemství. Skutečnost je taková, že u investičního životního pojištění dosahuje kolem dvou set procent ročního pojistného.
Pokud se tedy perspektivní klient zaváže platit například tisíc korun měsíčně po dobu několika desítek let, vyplatí pojišťovna za jeho získání zprostředkovateli přibližně 24 tisíc korun. A minimálně o tyto peníze upsaný člověk v průběhu svého spoření přijde.
"V prvních letech jdou jeho peníze na úhradu právě těchto nákladů," říká jeden z členů představenstva menší životní pojišťovny. Kolik přesně za podepsání pojistky klient zaplatí, se dopředu nikde nedozví.
"Kdybychom to ve smlouvě jasně napsali ze všech pojišťoven jen my, tak bychom se brzo ocitli na dlažbě," dodává šéf pojišťovny. U životního investičního pojištění je proto pro klienty nejbolestivější vypovědět pojistku předčasně. V prvních letech totiž obvykle přijdou téměř o všechny vložené peníze, protože ty padnou na náklady spojené s jejich získáním.
Podle propočtů, které pro MF DNES provedla AXA a ČSOB, získá zákazník zpět alespoň jím vložené peníze teprve po devíti až deseti letech trvání smlouvy. A s rostoucí konkurencí na trhu a zvyšujícím se počtem lidí, kteří už mají životní nebo penzijní připojištění uzavřené, bude docházet k dalšímu tlaku na zvyšování provizí. Pro pojišťovny bude totiž stále těžší svůj produkt udat a budou se snažit motivovat prodejce.
Například v Německu či Rakousku, kde má podobný produkt více lidí než u nás, provize dosahují už tří set procent. Vidina takových zisků samozřejmě láká méně solidní makléře, kteří chtějí nové smlouvy za každou cenu uzavřít.
Lidem proto radí vypovídat starší a mnohdy výhodnější pojistky, aby dostali vyplacenou provizi. Pojišťovnám to příliš nevadí, protože jim za vyplacenou provizi většinou do dvou až tří let ručí makléři. Pokud klient pojistku zruší, musí vrátit celou nebo část získané provize.
