Podívejte se, jak se z vrtulníku kontroluje ropovod Družba

Také energetici a plynaři mají na Vysočině a jižní Moravě svou "dálnici D1". Proudí po ní elektrická energie, ropné produkty nebo surová ropa tam, kam je potřeba. Její důležitou částí je také ropovod Družba, kterým začala téct ropa do tehdejšího Československa na počátku 60. let minulého století.

O ropovod Družba se na území republiky od roku 1994 stará společnost Mero ČR (zkratka znamení Mezinárodní ropovody - pozn. red.). Přestože se ropovod stavěl v letech 1961 až 1972, rozhodně nepatří do starého železa.

Ropovod Družba

Družba je zřejmě stále nejdelší ropovod na světě. Z Ruské federace vede od Uralu do Běloruska a tam se u města Mozyr dělí na severní a jižní větev. Ta severní zásobuje Polsko a východní část Německa, jižní částí ropa proudí na Ukrajinu a odtud do Maďarska, na Slovensko a do Česka.
Českou částí ropovodu Družba se přepravuje ruská ropa do rafinerií v Litvínově a v Pardubicích, v menší míře jím proudí i ropa vytěžená na Moravě.

"Je v naprosto dobré kondici, nemůžeme souhlasit s některými názory, které se objevily a naznačují, že je před zavřením. Prošel velkou modernizací v letech 2008 - 2011. Potrubí nevykazuje žádné anomálie. A co je nejdůležitější, byl instalovaný automatický řídící systém ropovodu a všechny čerpací stanice - Klobouky, Velká Bíteš a Nové Město u Kolína - jsou zmodernizovány," přiblížil provozně technický ředitel společnosti Vít Tůma.

Pomocí měřidel a kamer sledují celou trasu dispečeři na velínu Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi. Důležité jsou i pravidelné fyzické kontroly, které obstarávají trasaři. Ti s terénními auty nebo pěšky provádějí pochůzky v jednotlivých úsecích.

Letecká kontrola ropovodu

Povrch trasy ropovodu sleduje také technik při inspekcích z nízko letícího vrtulníku. Jak taková kontrola probíhá, si vyzkoušel i reportér MF DNES.

"Létáme každých 14 dní americkým vrtulníkem Robinson, dvou- nebo čtyřmístným. Dnes poletíme typem 44, určeným pro pilota a tři pasažéry. Rychlost maximálně 230 km/h, dolet přes tři hodiny, ideální pro Českou republiku," vysvětlil Karel Sluka, bývalý vojenský pilot a nyní šéf letecké školy a instruktor z Roudnice nad Labem.

Fotogalerie ropovodu Družba

Zvedl stroj nad areál v Nelahozevsi, kousek od hory Říp, která je vidět na horizontu. "Při kontrolách je největší důraz na to, aby se potrubí nepoškodilo, někde vede 2 metry, ale někde jen 40 centimetrů pod zemí. Dost mne zarazilo, že si třeba z vesnice do vesnice dělají vodovod nebo vrtají studnu, a klidně v ochranném pásmu ropovodu," naznačil pilot.

"Lítáme ve výškách do 50 m v malé rychlosti, jakýkoliv zásah či skvrna na poli je poznat," popsal Sluka. "Když na něco narazíme, sednem, zkontrolujem, jestli mají povolení a projekt, když ne, tak okamžitě necháme práce zastavit a voláme trasařům, aby situaci začali řešit," řekl pilot.

Pozor na zloděje, kteří navrtávají potrubí

Dávat musí pozor i na zloděje, kteří se občas snaží navrtávat potrubí, ale pak jsou zklamaní, že je to surová ropa. "Bohužel, nejnebezpečnější jsou lidi," potvrdil Vít Tůma, který se letecké kontroly také zúčastnil.

"Třeba u Kolína byl festival, nikdo nic neohlásil a začali dělat s bagrem tribunu. Naštěstí nám "načali" jen optický kabel, který jde v sousedství ropovodu," uvedl jeden z příkladů.

Technické údaje

Česká část ropovodu Družba je dlouhá téměř 358 km, včetně zdvojení a odboček měří potrubí 506 km. Přepravní kapacita je cca 9,5 milionu tun ropy ročně, průměr potrubí 500 mm. Ropa v potrubí proudí rychlostí až 1,4 m/s, průměrná hloubka uložení je 1,5 metru.

Hříšníky lze najít i na Vysočině a jižní Moravě. "Jeden soukromý zemědělec u Říkonína vytrvale vyváží hnůj nad místo, kde vede potrubí, a ohání se tím, že pozemek je jeho. A neúnavní jsou ve svém zvelebování chat a zahrádek i obyvatelé v kolonii nedaleko Hodonína. Tam vede nejen silnice, železniční trať a elektrické vedení, ale přímo pod jejich zahradami i potrubí s ropou," vysvětlil Tůma.

V Henčově u Jihlavy mají piloti možnost doplnit palivo. Trasa letecké kontroly pak pokračuje podél dálnice D1 směrem na Velkou Bíteš, kde je jedna z modernizovaných čerpacích stanic ropovodu.

V lesích nedaleko Rosic na posádku mávají muži stojící u terénního auta. "To nejsou naši, ale plynaři, se kterými máme dobré vztahy," poznamenal Tůma s tím, že na mnoha místech vede plyn souběžně s ropovodem.

To už si leteckou kontrolu přebírá řízení letového provozu na letišti v brněnských Tuřanech a pilot hlásí trasu průletu nad ropovodem až k hranicím se Slovenskem. Nad řekou Moravou se otáčí a dosedá v Kloboukách u Brna, kde je nejdůležitější čerpací stanice celého systému.