Od vyložení tankeru v italském přístavu Terst trvá přeprava strategické suroviny ropovody TAL (Transalpine Pipeline) a následně IKL (Ingolstadt–Kralupy nad Vltavou–Litvínov) do Centrálního tankoviště v Nelahozevsi zhruba patnáct dní. Ropa potrubím proudí rychlostí podobnou lidské chůzi, tedy zhruba čtyři až pět kilometrů za hodinu.
Modernizace ropovodu TAL se rozběhla, konec závislosti na ruské ropě je blíž |
Za přejímku ropy z dálkovodu TAL, meziskladování a následné odeslání přes ropovod IKL do Česka je na území sousedního Německa odpovědná společnost MERO Germany sídlící v bavorském Vohburgu an der Donau, asi devatenáct kilometrů od Ingolstadtu. Zde se nachází i potrubí, do něhož se posílá ropa přečerpaná z ropovodu TAL do ropovodu IKL.
Firma MERO Germany vznikla v roce 1996 a je dceřinou společností MERO ČR (MEzinárodní ROpovody), která je jediným přepravcem ropy do České republiky a zároveň hlavní společností zajišťující skladování nouzových zásob ropy v tuzemsku. Jejím stoprocentním akcionářem je ministerstvo financí.
„Tato stavba je unikátní, právě zde se začala budovat větší nezávislost Česka, co se týče dodávek ropy,“ říká Jaroslav Pantůček, generální ředitel MERO ČR. Jednání o výstavbě podle něj nebyla jednoduchá, bavorská strana si kladla řadu podmínek. Jejich smyslem bylo neohrozit zdejší životní prostředí a také zachovat zemědělskou činnost v oblasti, kde se kromě jiných plodin ve velkém pěstuje také chmel. Jednou z podmínek bylo, že se potrubí musí pravidelně kontrolovat a čistit.
„Provozní povolení bylo v první fázi uděleno na 20 let tedy od roku 1996 do 2016 a díky tomu, že nenastal žádný problém, prodloužila bavorská vláda smlouvu pro činnost MERO Germany na dobu neurčitou,“ potvrzuje Václav Ouřada, jednatel MERO Germany. „Tady ve Vohburgu budeme instalovat další dvě čerpadla, ale hlavní změny probíhají na území Rakouska a Itálie. Po spuštění projektu TAL PLUS budeme schopni přepravovat dostatečné množství ropy do Česka,“ říká Ouřada.
MERO ČRje společnost, která vznikla v lednu 1994 sloučením společností Petrotrans a Mero IKL je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL navazujícího na ropovod TAL. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, kde se nachází sedmnáct ropných nádrží s celkovou kapacitou 1 675 000 metrů kubických. |
Stanice ve Vohburgu je vybavena čtyřmi hlavními a třemi odstředivými čerpadly, maximální průtok zařízení je 1 750 metrů kubických ropy za hodinu. V areálu se také nacházejí čtyři nádrže s celkovou kapacitou 200 tisíc metrů kubických a stejně jako na centrálním tankovišti v Česku v Nelahozevsi mají dvojitý plášť a dvojité dno s indikací vakua.
Skladovací nádrže jsou vybaveny hlásiči požáru, automatickým hasícím zařízením a zařízením pro chlazení vody na venkovních plochách. Z tamního velína je dnes nepřetržitě, dvacet čtyři hodin denně, sledován provoz důležité tepny, prostřednictvím které bylo loni přepraveno 3,6 milionů kubických metrů ropy.
Čtyři miliony tun ročně navíc
V loňském roce bylo do Česka přepraveno celkem 7,405 milionu tun ropy, z toho 58 procent stále ještě prostřednictvím ropovodu Družba, (jehož provoz byl v ČSSR zahájen v roce 1962) a zbylých 42 procent ropovodem TAL navazujícího na ropovod Ingolstadt, který je v provozu v ČR od roku 1996. Druh ropy i její objem objednává společnost ORLEN Unipetrol, vlastník rafinérií v Kralupech a v Litvínově. MERO ČR, ropu v žádné části přepravy nevlastní ani nezpracovává. Firma nemá ani vliv na to, odkud se ropa do Česka dováží.
Počet druhů ropyse mění podle zpracování v rafinérii a je například ovlivněn i sezonností, kdy v zimě není možno přepravovat těžší ropy, na jaře a v létě je naopak poptávka po ropách s velkou výtěžností paliv s ohledem na motoristickou sezonu. Během roku MERO ČR přepravuje obvykle do deseti druhů rop. V systému MERO se objevilo už více než 35 druhů různých rop z celého světa. |
Instalace nových čerpadel motorů, jejichž smyslem je postupné zvyšování přepravní kapacity TAL, začaly již letos v květnu. Úpravy v rámci projektu TAL-PLUS se týkají i stanice ve Vohburgu, kde mají být instalovány dva ultrazvukové průtokoměry ropy zvyšující kapacitu přepravy suroviny. Kromě modernizace samotného ropovodu bude zřejmě potřeba také posílit skladovací kapacity na tankovišti v Nelahozevsi.
Přeprava prostřednictvím ropovodů je ekologicky nejbezpečnější a nejjistější způsob přepravy ropy. Česko spotřebuje zhruba osm milionů tun ropy ročně. Pokud by se toto množství mělo dopravit jiným způsobem, znamenalo by to přibližně 150 tisíc železničních nebo 300 tisíc automobilových cisteren. Přeprava ropovody je také levnější než doprava po moři nebo železnici.
