S tvrzením zástupců petrolejářského průmyslu, že se biosložky do ceny PHM nepromítnou, souhlasí také někteří zákonodárci. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela se ohledně snížení ceny pohonných hmot nedávno vyjádřil na svém twitterovém účtu, kde mimo jiné napsal, že „bezprostřední vliv na cenu by byl nulový.“
Chápu ty, kteří by chtěli zrušit přimíchávání biosložky do PHM. Z našich cenových analýz ale plyne, že bezprostřední vliv na cenu by byl nulový. Biosložku v palivech by ale bylo nutné okamžitě nahradit - u nafty by šlo o 6 procent - a to by vedlo k dalšímu tlaku na růst cen.
Novelizovaný zákon o zrušení povinnosti přimíchávat do pohonných hmot biosložku má jednu vadu na kráse. Podle petrolejářů by na něj měla navazovat také novela zákona o ochraně ovzduší. Česká republika totiž musí splňovat závazek snižovat emise CO2 o šest procent ročně a za nesplnění tohoto cíle by se vystavila možným sankcím ze strany Evropské komise za neprovedení evropského práva do národní legislativy.
Povinné přimíchávání biosložkyOd 1. září 2007 bylo v ČR zavedeno povinné přimíchávání biosložky do nafty a benzinu. Nejprve musela veškerá motorová nafta obsahovat minimálně 2 procenta biosložky. V roce 2009 se podíl biosložky povinně zvýšil na 4,5 procenta u nafty a 3,5 procenta u benzinu. Od 1. 6. 2010 byl podíl zákonem stanoven na 6 procent pro naftu a 4,1 procent pro benzin. |
„Vláda pouze upravila jeden zákon, ovšem druhý o snižování emisí oxidu uhličitého nechala bez povšimnutí. To znamená, že Česká republika má stále šestiprocentní povinnost snižovat CO2, aby se nevystavila sankcím EU,“ doplňuje předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček.
Každý si rozhodne sám
Dosud platilo, že distributoři museli biosložky do benzinu a nafty přimíchávat, nyní vláda nechává na každém (podnikateli), ať se rozhodne podle svého uvážení. Ovšem většina z nich bude podle Indráčka biosložku používat dál, protože musí snižovat emise a biosložka je stále jedna z nejlevnější alternativ, která momentálně existuje.
To připouští například společnost Orlen, která v ČR provozuje čerpací stanice Benzina. „Do našich pohonných hmot budeme i nadále přimíchávat biosložky, protože musíme plnit emisní požadavky vyplývající z evropské a české legislativy,“ říká vedoucí odboru externí komunikace společnosti Orlen Pavel Kaidl.
Podle předsedy Unie petrolejářů je rozhodnutí zrušit přimíchávání biosložek do paliv správné, ale mělo by výrobce motivovat k tomu, aby hledali nové alternativy, jak biosložku nahradit. „K tomu, abychom snižovali CO2, může v budoucnu vést celá řada cest. Ve chvíli, kdy nemáte povinnost přidávat biosložky, máte motivaci hledat jiné, lepší, efektivnější a rychlejší cesty,“ doplňuje Indráček a rovněž dodává, že ke snižování cen pohonných hmot v blízké budoucnosti nedojde.
Poslanci kývli na konec povinného přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu |
Také ministerstvo financí míní, že odstranění povinnosti přimíchávat biopaliva do pohonných hmot otevírá možnosti využít i jinou, cenově i nákladově výhodnější metodu, jak plnit emisní cíle podle evropských předpisů. Ke snižování ceny paliv by však dojít mělo.
„Doposud měl dodavatel velmi omezené možnosti, jak dosáhnout minimálního podílu biopaliv v pohonných hmotách, a to konkrétně 6 procent biosložky v naftě a 4,1 procenta biosložky v benzinu. V Evropě je už jen minimum zemí, které mají přimíchávání biosložek do pohonných hmot povinné ze zákona. Cena biosložky je přitom vyšší než cena samotných paliv, proto by odstranění povinnosti jejího přimíchávání mělo vést ke snížení konečné ceny jak pro motoristy, tak pro celý podnikatelský sektor,“ vedoucí oddělení Komunikace s médii Tomáš Weiss.
„Hodnotím vládní krok kladně. Hlavně se vylepší kvalita pohonných hmot, biosložka nemá dobrý vliv na motory.Cena půjde určitě dolů, při započtení nižší spotřební daně a zrušení biosložky může cena nafty a benzinu klesnout o 2,50 koruny na litr. Co se týče plnění cílů emisí, tak to je otázka na rafinerie a velkoobchodníky, čerpací stanice snižování emisí vůbec neřeší,“ doplňuje spolumajitel čerpacích stanic Tank Ono Jiří Ondra.
Řešení existuje
Nejlevněji snižovat CO2 lze nákupem emisí z úspor těžby, pak již zmíněnými biosložkami či HVO neboli hydrogenovaným rostlinným olejem. „Lze také využít plynových paliv, ať už fosilních či bio, což náš zákon umožňuje, protože mají nižší emise,“ doplňuje Indráček.
Některé emisní nástroje již nyní využívá například společnost Čepro, například biopaliva různých generací, využití efektu úspor přes CNG a LPG či využití certifikátů o úsporách z těžby.
„Plánujeme řadu dalších nástrojů ve vazbě na připravovanou legislativu RED III (Renewable Energy Directive). Například v únoru jsme našim velkoobchodním zákazníkům začali nabízet motorovou naftu s HVO, což je uměle vyráběný syntetický produkt, který má mnohem lepší vlastnosti než klasická fosilní nafta. Proti motorové naftě s obsahem biosložky má menší tendenci vázat vzdušnou vlhkost, nepodléhá biologickému rozkladu a má lepší oxidační vlastnosti. Nepředpokládejme ale její rychlé plošné využití, půjde spíše o velmi postupný proces nákupu od našich odběratelů,“ říká specialista komunikace a marketingu Čepro Marek Roll.
„Přimíchávání biopaliv je zvěrstvo. Již dávno by se měl používat bioodpad a zbytky, nikoliv kvůli tomu pěstovat plodiny. Klíčové bude, jak konflikt na Ukrajině ovlivní tlak a požadavky na distributory, kteří jsou momentálně povinni plnit dost drastické podmínky snižování emisí. Zde musí dojít k úpravě a tady bych očekával, že by tímto směrem měly směřovat i další kroky vlády,“ říká Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon.
Návrh zákona o konci povinného přimíchávání biopaliv již schválil parlament, ale poputuje ještě do Senátu. Producenti biosložek mají s petrolejáři také podepsané smlouvy i několik měsíců dopředu. Ty musí nyní dodržet.
