Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvI proto je podle Ďurča třeba tlačit na vládu, aby zvýšila minimální mzdu v příštím roce. „Skutečně jsme intenzivně jednali s představiteli zaměstnavatelů a dohoda se rodila těžko. Ale mysleli jsme si, že přesto nějakou dohodu máme.“
„Ale bohužel na poslední tripartitě jsme byli nemile překvapeni tím, co zaměstnavatelé navrhli. Tisícovka navíc je pro nás skutečně nepředstavitelná. V tuto chvíli se tedy přikláníme k návrhu ministra práce, tedy k nárůstu o 2 100 korun na 19 400 korun,“ říká šéf KOVO.
„Už teď všichni víme, že máme produktivitu práce téměř na úrovni 80 procent Německa. A přitom máme pouze třetinové mzdy. Při inflaci, která za dva roky udělá téměř 25 procent, je nárůst minimální mzdy ve výši deseti procent neadekvátní,“ pokračuje Ďurčo.
Problém podle něj spočívá v tom, že zahraniční zaměstnavatelé přicházejí do Česka právě za levnou pracovní silou. „Celoplošně tady skutečně máme nízké mzdy. Velmi málo se tu investuje do digitalizace, robotizace. Pořád ještě je výhodné zaměstnat lidi za nízké mzdy.“
Český dělník je pracovitý
„A proto sem stále zahraniční investoři přicházejí. Mají tu dobré investiční pobídky, máme tady velice kvalifikované lidi a pracují za poměrně nízkou mzdu. Jsme tím pro ně atraktivní. Platí to i o Polsku, Slovensku a Maďarsku,“ navazuje odborář.
„Český dělník pracuje velmi dobře. Ale nutno říct, že jeho produktivita závisí také na technologii, kterou má k dispozici,“ říká Ďurčo s tím, že pracující lidé s tím jen těžko mohou něco dělat. „Český člověk stráví v práci daleko více času než Němec. V průměru o 11 let, než se dostane do důchodu. A přesto je zaplacený takhle málo.“
Roman Ďurčo by tohle rád změnil. Podle něj musí stát i společnost pocítit, že zaměstnanci takto žít nechtějí. Že jsou ochotni tvrdě a poctivě pracovat, ale za podmínek, které budou důstojné. Podle něj se i přes problémy skutečně produktivita práce v ČR zvyšuje, ale mzdy tomu zásadně neodpovídají. A proto je třeba konat.
Musíme zvednout zadky
Zaměstnanci podle něj musejí na stát i zaměstnavatele více tlačit. „Český národ ale stále není zcela připravený na tak masivní protesty, jako jsou třeba ve Francii. Ale já bych byl velice rád, abychom se toho jednou dočkali. Abychom prostě zvedli zadky a šli jsme si pro ty peníze, které si zasloužíme.“
Podle něj dosavadní odborářské protesty nebyly vyloženě neúspěšné. „V rámci odborového svazu KOVO jsme měli třeba dvě úspěšné demonstrace. A chci tady poděkovat všem členům odborů, kteří je přišli podpořit.“
„A také bych nechtěl shazovat tu známou demonstraci celé naší konfederace, kam přišlo zhruba 11 tisíc lidí. Když si to vezmete, tak žádná politická strana nemá tolik aktivních členů, kteří by se takto sešli na jednom místě. Nicméně je třeba říct, že tady bych určitě čekal plné náměstí, což se bohužel nenaplnilo,“ posteskl si Ďurčo.
„Naše protesty zatím nejsou tak časté a tak masivní. Ano. Ale zároveň si myslím, že jsme ještě neukázali úplně svoji sílu a může to teprve přijít,“ říká šéf KOVO. „Protože nejde donekonečna krátit lidi na daních. Nelze donekonečna držet mzdy tak nízko. Může přijít i propouštění. Myslím si, že lidi si to prostě nenechají takhle dlouhodobě líbit.“
KOVO je nejradikálnější
V Českomoravské konfederaci odborových svazů je podle něj v tuto chvíli 300 tisíc členů. Její největší organizací je právě KOVO, které má přes 80 tisíc členů, což podle něj v Česku nemá žádná politická strana. Ďurčo usiluje o to, aby právě KOVO bylo pomyslným hlídacím psem odborářského programu.
„Určitě je Odborový svaz KOVO jedním z nejvíce radikálních v rámci celé konfederace a myslím si, že by tuto roli měl sehrávat, protože jsme opravdu v konfederaci největší a měli bychom být lídrem,“ myslí si Roman Ďurčo.
Nejvíce byl Odborový svaz KOVO vidět v souvislosti s absencí sociálního dialogu v jihokorejské firmě Nexen Tire, kde majitelé odmítli se zaměstnanci jednat o zvyšování mezd. „Ano, zejména v korejských firmách jsme zažívali obrovské problémy. Oni mají úplně jinou mentalitu a nám jako zástupcům KOVO se nakonec povedlo sociální dialog nátlakovými akcemi nastartovat.“
Zaměstnanci v Nexenu dostanou přidáno, stávka po týdnu končí dohodou |
Aby nebyly odbory vnímány jako pohrobek komunistického režimu, ale jako organizace, která hájí zájmy zaměstnanců, chce se Ďurčo zaměřit v nejbližší době na to, aby do jejich řad vstupovali zejména mladí lidé.
„Mladí lidé opravdu nemají povědomí o funkci, kterou odbory zastávají. Proto o sobě chceme moderním způsobem dávat lidem vědět. Chceme ukázat, co děláme. Že třeba ve firmách, kde odbory jsou, dostávají zaměstnanci vyšší mzdy, které jsou pokryté kolektivní smlouvou. Je třeba o tom mluvit na školách, univerzitách. Ale bohužel ne každý nás tam rád vidí,“ uzavírá Roman Ďurčo.
Co odborům vadí na vládním balíčku? Jak by oznámkoval působení vlády Petra Fialy? A hrozí v Česku hromadné propouštění? I na to odpovídal šéf Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo v Rozstřelu.
