Není to tak dávno. Před dvěma týdny začalo platit opatření, podle kterého v restauraci nesmí být víc zákazníků než míst k sezení. Jeden z podniků sítě Ambiente, pražská Kantýna, proto k velkému stolu, u něhož hosté před pandemií koronaviru stáli, pořídil minulý týden asi 25 židlí. „Teď abychom se většiny z nich zbavili,“ krčí rameny tisková mluvčí společnosti Šárka Hamanová.
Reaguje tak na nové opatření týkající se restaurací a dalších gastronomických provozů, které vejde v platnost v pondělí společně s nouzovým stavem. Podle něj musí provozovatelé zajistit, aby u jednoho stolu sedělo nanejvýše šest zákazníků.
Restaurací je v Česku příliš. Covid oddělí zrno od plev, míní kuchař Sajler |
Omezení počtu osob je podle zakladatele Ambiente Tomáše Karpíška nejednoznačné. „Nařízení je pro nás nejasné. Znamená to, že je v pořádku, když od velkých stolů přidáme židle k malým? Máme například velké stoly pro patnáct lidí, můžeme je rozdělit mezerou na dva po šesti? Je opět řada otázek a nejasností ve výkladu,“ uvádí Karpíšek.
„Opět dochází k rozhodnutím, která jsou přijímána bez jakékoliv znalosti provozu restaurací. Jsou podniky, kde je jen jeden dlouhý stůl u něhož sedí lidé na lavicích,“ uvádí příklad prezident Asociace hotelů a restaurací (AHR) Václav Stárek. Jako řešení se podle něj nabízelo vyznačit v rámci třeba právě jednoho dlouhého stolu rozestupy.
Policajt místo číšníka
Usnesení o přijetí krizového opatření žádné výjimky, jako například zmíněné vyznačení vzdálenosti nebo například plastové bariéry, neuvádí. „Maximálně šest lidí u jednoho stolu tak bude pro mnohé restaurace znamenat pouhých šest hostů,“ míní Stárek.
Podle ředitele pražské Restaurace U Pinkasů Františka Novotného je omezení počtu osob u stolů jen jednou z mnoha kapek, které ke zdárnému podnikání v tomto oboru nijak nepřispívají.
„Samozřejmě to budeme respektovat. Ale pokud přijde skupina dvanácti lidí a budou si přesedávat u dvou stolů po šesti, to já už neovlivním. Ten, kdo bude chtít opatření obejít, ho obejde. Já tomu napomáhat rozhodně nebudu. Ale nemyslím si, že bych měl být policajt a kádrovat lidi, kdo ke komu patří a kdo jak sedí,“ říká Novotný.
Zdražování piv pokračuje. Staropramen zvedne ceny u lahví a plechovek |
Omezení počtu osob by se mohlo propsat do tržeb restaurace Masné krámy v Český Budějovicích. Součástí podniku jsou totiž kóje, do kterých se za normálních okolností vejde osm až deset hostů. „Nedá se nic dělat, nějaký úbytek kapacity bude následovat, ale nemělo by jít o nic tak drastického,“ uvádí provozní podniku František Sýkora.
„Jediný zásadnější problém, který toto nařízení přináší, je otázka oslav narozenin a podobných akcí třeba pro patnáct lidí. Tam budeme muset rozdělit stoly a buď to lidé budou akceptovat, nebo se to prostě nebude moct uskutečnit.“
Příliš pesimisticky Sýkora nevidí ani nedávné omezení otevírací doby do deseti hodin večer. „Samozřejmě ty dvě hodiny jsou z hlediska tržeb znát. Nicméně pozorujeme, že lidé, kteří si dávali rezervace na sedmou, přijdou nyní na pátou a nakonec odchází ve stejném stavu jako by odcházeli o půlnoci,“ míní Sýkora.
Všechny podniky v jednom pytli
Plošnost opatření, kvůli kterému musí restaurace zavírat v deset večer, je podle Václava Stárka z AHR neopodstatněná. „Není možné říct, že všechny restaurace jsou rizikové po desáté hodině. Myslím si, že je potřeba rozlišovat mezi barem, kde se tančí a zpívá, a restaurací, kam lidé chodí na večeři a žádné rizikové chování v nich neprobíhá,“ říká Stárek.
Zavíračka v deset, tržby padají. Hospody tratí desetinu, bary 40 procent |
„Hlavní problém je komunikace. Do médií se vyhlásilo, že jsou restaurace všeobecně rizikovým prostředím. Taková prohlášení nám nepomáhají. Vezměte si třeba restaurace v hotelu, kde je dneska mimochodem deset procent hostů. Co je rizikové na tom, když si osm hostů sedne do restaurace a navečeří se tam?“ ptá se Stárek.
Konkrétní příklady toho, že na gastronomické podniky nelze nahlížet jako na jeden typ prostoru uvádí i Karpíšek z Ambiente. „U restaurací toto opatření nedává smysl. Tam má každý zákazník své místo, sedí a jí. Ale třeba v Lokálech nebo ve Dvou kohoutech, kde se víc konzumuje alkohol, tak tam to podle nás smysl má, i když ztráty jsou veliké,“ uvádí Karpíšek s tím, že celá skupina na tržbách tratí zhruba 1,75 milionů korun týdně. „Lidé chodí méně, největší pokles pozorujeme u restaurací na Starém Městě,“ dodává zakladatel Ambiente.
