rektor ČVUT Vojtěch Petráček | foto: archiv Vojtěcha Petráčka

Nechci, aby Česko bylo montovnou, říká rektor ČVUT

  • 50
EXPO v Dubaji otevře své brány za měsíc, jedním z hlavních lákadel českého pavilonu bude systém, který za využití solární energie vyrábí vodu ze vzduchu. Technologii, jež má přivést životadárnou vláhu i do nejvyprahlejších koutů planety, vymysleli vědci z Českého vysokého učení technického v Praze.

Není to zdaleka jediný moderní a ekologický projekt, na němž se univerzita podílí. „Nechci, aby naše země byla montovnou. A proto již máme naše vědecké kapacity připraveny v řadě oblastí nových technologií“ říká rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Můžete přiblížit, jak přístroj na výrobu vody ze vzduchu funguje?
Jde o zařízení S.A.W.E.R, které odebírá ze vzduchu vlhkost a vyrábí pitnou vodu, takže se dá umístit na poušť. Mechanismus má solární baterii, která vyrábí elektrickou energii, která přístroj pohání. Ze vzduchu se odebere vlhkost a vyrobí se pitná voda. Náš přístroj je jádrem pavilonu na EXPU a může sloužit k zavlažování zahrad, či třeba jako zdroj vody pro zvířata.

Česko bez kouře

Kolik litrů vody denně je takové zařízení schopné vyprodukovat?
Závisí to na vzdušné vlhkosti. Pokud je poháněn z fotovoltaických panelů vyrobí 100 litrů vody denně. Lze jej připojit na diesel agregát, který může pracovat i v noci, pak je produkce vody 257 litrů za den. Produkční kapacitu jsme nastavili pro podmínky saúdské metropole Rijádu. Náš systém je speciální v tom, že dokáže pracovat i v sušším vzduchu a při přepočtu ceny vody ze S.A.W.E.R. se ukazuje, že oproti jiným systémům jsme velmi konkurenceschopní.

S.A.W.E.R. ale není jediná technologie, kterou univerzita uvádí do praxe. ČVUT spolupracuje od roku 2016 s výrobcem leteckých turbovrtulových motorů GE Aviation Czech. Co všechno tato spolupráce přinesla?
GE Aviation je první vlaštovkou ve spolupráci s jednotlivými významnými hráči průmyslového světa. Díky kolegům ze strojní fakulty se v rámci ČVUT podařilo vybudovat zázemí potřebné k tomu, aby se v České republice daly vyrábět turbovrtulové a turbínové motory nové generace s výrazně nižší uhlíkovou stopou. V případě GE Aviation máme pět zkušeben, ve kterých probíhají testy motorů, digitální simulace a analýzy. V tomto trendu vědeckovýzkumné spolupráce budeme pokračovat.

Minulý týden navštívil ČVUT prezident SRN Frank-Walter Steinmeier, znamená to větší prohloubení vaší spolupráce s německým průmyslem a univerzitami?
Jsem rád, že jsme panu prezidentovi mohli ukázat naši práci a probrat také výsledky spolupráce s německým průmyslem. Měli jsme příležitost probrat „velká“ témata, která přináší naše společná evropská budoucnost. Klimatický plán Evropské komise Fit For 55 a postcovidové investice u nás známé jako Národní plán obnovy jsou velmi ambiciózní megaprojekty, které musíme dobře připravit a ještě lépe realizovat. S prezidentem Steinmaierem jsme se shodli v tom základním, že je pryč doba, kdy byla ČR montovnou Evropy. Teď pracujeme pro budoucnost celého kontinentu. A v tom se shodujeme a vzájemná spolupráce našich zemí i univerzit to potvrzuje.

Naše vědecké kapacity připravující budoucnost už fungují především v oblasti nových technologií jako je kvantum, digitální technologie, ale především umělá inteligence, vodík, autonomní vozidla a vše spojené s úsporou a efektivitou spotřeby energie.

Můžete jmenovat některé konkrétní projekty, na nichž se už podílíte?
Mohl bych otevřít univerzitní telefonní seznam a u každé fakulty vyjmenovat hned několik projektů, ale zmíním alespoň ty nejviditelnější. Velmi aktuální je Carbon Capture profesora Jana Hrdličky, drony, chatbot, projekt pro vyspělou průmyslovou výrobu RICAIP profesora Vladimíra Maříka, nebo už zmiňovaná spolupráce s GE Aviation. Projektů jsou desítky. Na co jsme zvlášť hrdí jsou úspěchy našich studentů na mezinárodním poli, včetně nečekaných uměleckých ocenění. Profesor Igor Jex, děkan FJFI je členem prestižní evropské vědecké akademie. Máme čtyři akademiky mezi nejlepšími experty v oblasti computer science. A mohl bych pokračovat dál. Tyto všechny úspěchy potvrzují růst pozice ČVUT v mezinárodním rankingu jako nejlepší technické univerzity v ČR.

Zmínil jste evropský klimatický plán, jak mohou průmyslový a ekonomický rozvoj zasáhnout jeho požadavky a ambiciózní cíle?
Budu upřímný. Já i mí kolegové na ČVUT jsme k evropskému klimatickému balíčku velmi obezřetní a podrobujeme celý plán kritické analýze. Uvědomujeme si taky, že klimatická krize je globální problém. Našim zájmem je, aby nové klimatické reformy nepoškodily ekonomickou sílu ČR a Evropské unie. Záměrně upozorňujeme na sociální aspekt navrhovaných změn, které by mohly vést k hlubokému rozdělení společnosti. Také v tom jsme si rozuměli s prezidentem Steinmeierem. Ale otázkám ochrany klimatu se v rámci ČVUT nevyhýbáme a nových, ambiciózních výzev se nebojíme. Proto se účastníme i projektu Česko bez kouře. ČVUT může se svou stoletou historií nazírat na vše nové pragmaticky a konstruktivně.

O ČVUT bylo hodně slyšet během pandemie Covidu, co to pro školu znamenalo?
Začali jsme jednoduchou petlahví z umělé hmoty namísto roušky, pokračovali výrobou tisíců litrů dezinfekce a za běhu se podařilo vymyslet i vyrábět i sofistikovanější pomůcky jako plicní ventilátory CoroVent, nebo několik typů celoobličejových ochranných masek. Jsem hrdý na své kolegy, kteří pomáhali v boji s nákazou. Pomáhal i univerzitní Akademický senát.

Pracovali jsme pod tlakem a efektivně pomohli zdravotníkům i občanům. Jen zmíněná výroba dezinfekce, které jsme vyrobili celkem 112 tisíc litrů, ukázala jak lze rychle vědu převést do života. Každý den jsme dodávali stovky litrů do integrovaného záchranného systému, lékařům, některým městským částem, dětským domovům i domovům důchodců. Byla to praktická a okamžitá pomoc, a to se počítá.

Mám rád Karla Čapka a během pandemické krize i po ní pro ČVUT platí snad mnohem naléhavěji význam jeho slov z knihy Krakatit „aby to pohánělo nějakou věc, aby to svítilo a hřálo a aby se lidem líp pracovalo“.