Proti zákonu vystupovali především poslanci ODS, komunisté nakonec zákon podpořili.
„Navrhovaný zákon nezvýší daňové výnosy a nesplní očekávání, které do něj vkládá vláda. Základní motivace zatajování příjmů vychází z vysoké míry zdanění a stále méně srozumitelného daňovému systému,“ řekl poslanec Michal Doktor (ODS).
Šéf lidovců Miroslav Kalousek označil předlohu za „rozumný koaliční kompromis“. Právě při koaličních jednáních se ale původní záměr sociální demokracie rozmělnil.
Sama vláda tak v důvodové zprávě k zákonu přiznává, že „navrhovaná úprava nemá přímý dopad na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí“.
Po vzoru Slovenska, kde se zvýšily tržby obchodníků, chtěli přitom původně sociální demokraté zavést pokladny s dlouhodobou pamětí. Tedy takové, u kterých by finanční úřad mohl kontrolovat, kdy, jaké zboží a za jakou cenu obchodník prodal.
Jenže nakonec vláda schválila úplně jinou verzi - pokladny mít dlouhodobou paměť nemusí. Navíc zmizely i sankce pro obchodníky, kteří budou pokladny vypínat, a při kontrolách se vymluví třeba na výpadky proudu.
„Nikde není řečeno, jak dlouho může být pokladna mimo provoz,“ říká ekonom odborové centrály Martin Fassman. Právě odbory se za zavedení pokladen coby jednoho z pilířů boje s šedou ekonomikou zasazovaly. Výsledek je silně zklamal.
Kritičtí jsou i podnikatelé. „Jediný, kdo na celé akci vydělá, jsou výrobci pokladen. V zákonu totiž zůstalo, že pokladna bude muset tisknout údaje o prodejci, což většina těch současných u menších živnostníků neumí. A taková stojí od dvaceti do čtyřiceti tisíc korun,“ říká Václav Dort ze sdružení hotelů a restaurací.
Podle něj tak budou postiženi menší podnikatelé a neplatičů daní z řad některých trhovců se nový zákon zdaleka tak nedotkne.
