Někteří ekonomové pak Rašínovo pojetí hospodářské politiky považují za příkladné i pro současnou českou politickou scénu.
„Alois Rašín byl velikánem našich dějin, a to nejen těch hospodářských. Jako tehdejší ministr financí znal dobře soudobou ekonomickou teorii a rakouská ekonomická škola ho přesvědčila o tom, že zdravá měna má být kryta reálnými statky, jako je zlato,“ řekl pro iDNES.cz analytik J&T Banky Pavel Ryska.
„Vynikl jako praktik, který provedl precizní měnovou odluku i reformu. Ta Československo ochránila od poválečné inflace, a i proto Aloise Rašína považuji za velký zdroj inspirace pro dnešní i budoucí hospodářskou politiku České republiky,“ dodal Ryska.
Rašín si podle expertů moc dobře uvědomoval, že po skončení světové války hrozí Československu obrovské inflační nebezpečí, pokud bude měnově i nadále spojeno s Rakouskem-Uherskem. Vyčerpaná monarchie mohla pokračovat v inflačním tisku peněz, kterým by financovala zbytnělé výdaje při chybějících příjmech. Rašín ale pobočkám centrální banky Rakouska-Uherska v tehdejším Československu odebral kompetence a rychle se dal do přípravy měnové odluky. Neměl to ale vůbec jednoduché.
„Rašín zachránil úspory občanů, udržel stabilitu finančního systému a vytvořil dobrou reputaci československé koruny v zahraničí. Rašín i v dalších letech, i když nebyl zrovna ministrem financí, ovlivňoval hospodářskou politiku a prosazoval posilování kurzu československé koruny. To mělo také protiinflační až deflační vliv,“ upřesnil Pavel Ryska.
Jako ministr financí přispěl ke stabilizaci ekonomiky i k tomu, že Československo nedopadlo jako jiné země okolo něho. Ty totiž často trpěly hyperinflací i následným ekonomickým a politickým rozvratem. Podle expertů je tak jeho velkou zásluhou, že období první republiky je možné hodnotit pozitivně a jeho odkaz i proto přetrvává dodnes.
„Čím více Rašínů bude, tím méně bude mít ekonomie pověst neužitečného a nepoužitelného teoretizování o neprosaditelném. Rašínův tragický konec nevypovídá o velké oblíbenosti u neinformovaných a naivních občanů. S tím jsme se ale nevypořádali dodnes, ve školách neučíme ani základy ekonomie a stále považujeme za důležitější, aby už ve čtvrté třídě děti dokázaly odrecitovat desetistupňovou škálu tvrdosti nerostů. S těmi ale ani nepřišly do styku, na rozdíl třeba od ceny lízátek,“ dodal hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Velký příznivec deflační politiky
Rašín také při pohledu do historie vešel ve známost díky jeho příklonu k deflační politice. Ta měla vrátit poškozenou ekonomiku i měnu na předválečnou úroveň.
„Byl autorem deflační politiky 20. let minulého století a její cíl byl jasný. Dát novému státu pevnou měnu. Rašín si velmi dobře uvědomoval, jaký rozvrat může lehce nastat v poválečné době kvůli hyperinflaci a jaké dalekosáhlé důsledky může mít. Věděl totiž, že peněžní a bankovní systém stojí a padá s důvěrou lidí v peníze,“ myslí si ekonom skupiny DRFG a akademik na VŠE v Praze Martin Slaný.
Rašínova deflační politika mu ale popularitu nepřinášela, neboť při jejím uplatňování ceny zboží rychleji než mzdy, což způsobovalo velké problémy podnikům a některé z nich kvůli tomu musely i propouštět. Rašín to ale podle Rysky myslel dobře.
Jako kdyby padl v bitvě. Před 100 lety střelil atentátník ministra Aloise Rašína |
„Deflační prostředí v Československu bylo nesrovnatelně lepším než chaotické inflační prostředí v sousedních zemích. Propouštění bylo malé ve srovnání s tím, co přišlo o dekádu později při Velké depresi. Rozhodně nelze hovořit o krizi, pokud se bavíme o československé ekonomice začátku 20. let. Obtížné přizpůsobování deflaci se střídalo s obdobími prosperity a celkově šlo o stabilní vývoj,“ myslí si.
Mimořádně silná byla i Rašínova vazba k rozpočtové politice. Byl totiž zastáncem omezených státních výdajů a vyrovnaného rozpočtu. Ten byl pro něj zárukou toho, že se vláda nebude snažit zaplatit deficit tiskem nových peněz, který by způsobil inflaci. Dnešní ekonomové na něm zpětně obdivují i jeho obrovskou odvahu.
„S přihlédnutím k době a tehdejšímu poznání je obdivuhodná Rašínova odvaha a schopnost udělat rozhodnutí měnící úplně vše. Ať už s jeho pojetím a myšlenkami souhlasíme, či ne, je to obdivuhodné. Dnes nejsou politici schopni ani zlegalizovat konopí nebo zrušit příspěvek stavebním spořitelnám. Rašín byl šampiónem umění ekonomie, tedy přetavení známého poznání v reálnou politiku,“ domnívá se Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha.
