Už léta má Tamara následníka. Radar Věra, který vyrábí pardubická firma Era, si ale až nyní začíná získávat podobně legendární pověst. Přestože už roky funguje její civilní podoba na několika letištích, například na Ruzyni, proslavil ji až zájem čínské armády o její vojenskou verzi.
Obchod ale bojkotovali Američané. Potká vojenskou podobu Věry nakonec stejný osud jako Tamaru?
Vývoj Tamary skončil v roce 1985 a o rok později se již první kusy připravovaly k prodeji.
Prodej Tamary zabrzdila politika
"Tenkrát to byla technika, která na světě neměla konkurenci. Prodat se ji podařilo ale jen do NDR a Ruska a její předchůdkyni Ramonu ještě do Sýrie. Za vším byla politika," míní bývalý pracovník Tesly, který se v osmdesátých letech podílel na vývoji Tamary a nepřeje si být jmenován.
V devadesátých letech radar rychle zastaral. Poslední kus se prodal v roce 1991. O dva exempláře, které rezivěly po krachu pardubické Tesly na konci devadesátých let na jejím dvoře, neměl nakonec zájem nikdo.
Přímý následník legendární Tamary, radar Věra, funguje na stejném principu. Využívá však moderní počítačovou techniku, díky níž je přesnější, spolehlivější a dokáže zpracovat více informací najednou a také je neporovnatelně skladnější.
"Je kolem toho spousta mýtů. Je pravda, že tenhle systém na světě nemá obdobu, ani nevím proč, asi jim to jinde nějak nejde," říká pracovník pardubické Ery Libor Slezák, který pracoval i na vývoji Tamary.
Věra naráží na problémy jako Tamara
Vojenská verze Věry ovšem naráží na podobné problémy, jako před ní Tamara. Zakázce šesti radarů pro Čínu řekli nedávno ne Američané. "Já jsem v penzi a dávno už nemám takové kontakty a informace, ale případ Věry mi v mnohém připomíná příběh naší Tamary. Je v tom vysoká politika, jejíž zájmy jdou někde mimo nás," hořce se usmívá bývalý vývojář pardubické Tesly.
"Že by v tom byla politika? Tamaru zakazovali vozit na západ, Věru teď zakazují vozit na východ," směje se Slezák a dodává: "Tak takhle bych to opravdu neviděl. Politika v tom je, ale s příběhem Tamary v osmdesátých letech se to přece nedá srovnávat."
Věra se vyrábí ve dvou verzích. Civilní, o kterou projevují velký zájem mnohá evropská letiště, a vojenská. Vojenskou verzi radaru, která je až několikrát dražší než civilní, Era prodala české armádě a na Slovensko.
"Podíl civilní a vojenské verze je v naší výrobě asi půl na půl. Ztráta zakázky do Číny nás určitě nepoloží, je ale pravda, že když vám uteče miliardový obchod, tak to docela zabolí," říká Slezák.
Civilní Věra pomáhá na letištích
Civilní podoba Věry, která se používá zejména jako záložní radar na letištích, už funguje na pražské Ruzyni, v Braunschweigu v Německu, testují ho v Hamburku a jedná se i o kontraktech v Dánsku a Španělsku.
Neocenitelná je v krizových situacích, kdy dokáže například přesně navádět na přistávací dráhu letadlo, které se ocitlo v nouzi. Skvěle se hodí také pro krizové situace, jako je husté sněžení, déšť nebo mlha.
