„Dokonce ani před dvěma lety v období zvýšené inflace uchazeči na českém trhu práce neprojevovali výraznější tlak na zvyšování výplat. Tento trend odráží upřednostňování jistoty a stability zaměstnání, což je charakteristické pro současnou situaci s téměř rekordně nízkou mírou nezaměstnaností,“ vysvětluje expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová.
Letos přitom podle dat Českého statistického úřadu mzdy v Česku rostly velmi svižným tempem. Podle Linhartové Palánové Češi věří, že s růstem budou přicházet sami zaměstnavatelé, takže si o peníze nebudou muset žádat.
Minimální mzda se nejspíš vyšplhá až na 22 600 korun, říká odhad |
Je dost možné, že se jim trpělivost vyplatí. Firmám totiž lidé chybějí a ty stávající si chtějí udržet. „I proto o ty skutečně kvalitní lidi bojují, roste počet firem, které řeší svou politiku odměňování, srovnávají se s konkurencí, odstraňují rozdíly v platech mezi muži a ženami,“ dodala expertka, podle které by rovnost v odměňování mohla být do budoucna jedním ze spouštěčů, který povede k tomu, že Češi a Češky budou ve svých mzdových požadavcích odvážnější.
„Výrazněji se situace začne měnit až s nástupem nejmladší generace. Generace Z má o práci a odměně za ní zcela jiné představy a bude si umět o přidání říct. Zároveň pro tuto generaci není prioritou stabilita, ale práce, která jim dává smysl. Zaměstnavatelé na to budou muset reagovat, nebudou ale přidávat plošně, ale budou si rozmazlovat ty největší talenty a klíčové lidi,“ domnívá se Linhartová Palánová.
O peníze si říkají hlavně Indové či Nigerijci
V nejbližších dvanácti měsících chce o navýšení platu požádat 26 procent obyvatel Česka, loni to bylo 27 procent a o rok dříve dokonce jen 22 procent. Češi jsou tak v žádostech o přidání výrazně skromnější než lidé v jiných částech světa, průměr ve sledovaných zemích dosahuje 37 procent.
Našli jste si na portálu jobDNES.cz skvělou práci, ale teď vás posílají na školení, kam nechcete? |
Z průzkumu také vyplývá, že obyvatelé České republiky příliš finančně zajištěni nejsou. Jen 40 procent připouští, že má dostatek peněz nejen na nezbytné výdaje, ale i na spoření, dovolenou či další výdaje. Loni to bylo 37 procent lidí. Téměř polovina pracujících pak říká, že nezbytné účty zvládne bez problémů zaplatit, ale už jim nezbude na to, aby si odkládali na spoření. Zhruba každá desátá česká domácnost pak tvrdí, že po většinu měsíců nezvládá platit ani základní účty.
Jen v pěti sledovaných zemích, zpravidla asijských, si lidé chtějí říct o přidání ještě o něco méně často než v Česku. Jedinými Evropany, kteří žádají přidání ještě méně, jsou Španělé (22 procent).
Naopak v osmi sledovaných zemích si chce říct o přidání více než polovina lidí. Na příval žádostí o vyšší mzdu by se měli připravit zaměstnavatelé v Indii. O přidání si v této zemi chce říct rovnou 65 procent lidí, následuje Nigérie. Z evropských zemí budou v blízké budoucnosti nejvíce odvážní Poláci, kde si chce o víc peněz říct 45 procent zaměstnanců.
Průzkum také ukázal, že Češi nechtějí měnit práci. Krok se chystá v nejbližších měsících učnit 18 procent zaměstnanců. I v tomto směru výrazně zaostávají za světem, kde se letos chystá změnit působiště 26 procent lidí. Ze sledovaných zemí chce práci změnit méně lidí jen v Koreji, Thajsku a Číně, k největším přesunům na trhu práce zřejmě dojde poměrně překvapivě ve Švýcarsku, z evropských zemí i v Řecku či Francii.
Za nejčastější důvody změny práce ve světě přitom lidé uvádějí přepracování a problém s placením účtů.
O povýšení je mezi českými zaměstnanci ještě menší zájem, říct si o kariérní růst se chystá jen 14 procent lidí, ve světě je to 32 procent.
