Druhá příčka týkající se toho, co by firmy chtěly nejvíc, patří přechodu na euro. Přeje si to 24 procent oslovených ředitelů. „Diskuse o výhodách a nevýhodách eura v posledních měsících opět zesílily především v souvislosti s růstem českých úrokových sazeb. Mnoho domácích firem proto hledá možnost financování v eurech. Jeho zavedení by jim přístup k financím, a tedy dalšímu rozvoji, výrazně usnadnil,“ říká Jan Brázda, partner PwC Česká republika a expert na financování.
Na euru je aktuálně v porovnání s korunou velmi atraktivní úroková sazba, za kterou je možné získat půjčku v této měně. Česká národní banka především v první polovině loňského roku v boji s inflací výrazně zvedla úrokové sazby, zatímco sazby Evropské centrální banky rostly jen pozvolna.
Česká základní úroková sazba je tak nyní na 7 procentech, hlavní eurová sazba je od konce loňského roku 2,5 procenta. Pro firmy je proto výrazně levnější čerpat úvěry v eurech.
Nakoupit eura na dovolenou se nyní vyplatí, řekl v Rozstřelu ekonom |
„Ke konci loňského roku byla již celá polovina všech úvěrů v české ekonomice v eurech, rozdíl stále narůstá. Nově bude eurové financování vstupovat i do infrastrukturních projektů,“ vysvětluje Brázda.
Podle něj totiž není v silách českých bank ufinancovat v českých korunách například nové jaderné zdroje, vysokorychlostní tratě, nové privátně financované dálnice a skokově očekávaný rozvoj obnovitelných zdrojů. „Celkem by mělo jít v následujících letech v přepočtu o biliony korun navíc,“ vypočítal Brázda.
Dodal, že skutečný podíl firem využívajících euro bude vyšší než čtvrtina. „Část firem už se ke korunovým úvěrům nevrátí, euro se stává jejich standardní měnou bez ohledu na to, jestli na něj přejde celá česká ekonomika nebo ne,“ dodal dále Brázda.
Vládě firmy vyčítají otálení se stropem
Současnou českou vládu ale celkově generální ředitelé spíše chválí. Nejlépe podle nich zvládá uprchlickou krizi. Za postoj k válce vládu chválí 78 procent šéfů českých firem, 61 procent pozitivně hodnotilo i přístup vlády k cenám plynu.
Naopak nespokojeni byli s řešení cen energií, kde vláda příliš otálela se zavedením stropů pro firemní klienty. Podle 55 procent energetickou krizi nezvládala, nicméně průzkum proběhl už v listopadu loňského roku, kdy ještě nebyly známy detaily pomoci pro velké firmy.
Od státu přitom šéfové firem nevyžadují žádnou konkrétní pomoc, ale očekávají především stabilitu, 41 procent dotázaných za nejdůležitější považuje vytvoření předvídatelného prostředí. V době průzkumu také značně rezonovala otázka regulace cen energií, ke které stát i u firem přistoupil na začátku roku.
„Stabilita je něco, čeho se jim v posledních letech akutně nedostává. Nejnovějším příkladem nepředvídatelnosti je takzvaná windfall tax. Její konkrétní česká podoba jde v mnohém, zejména v samotné výši zdanění nebo v okruhu subjektů, na které dopadá, nad dohodnutý evropský rámec,“ připomněl vedoucí partner PwC Martin Diviš.
Špatná legislativa
Právě nekvalitní legislativa a její nepředvídatelné změny patří pro dvě třetiny generálních ředitelů mezi nejvýraznější hrozby jejich letošní práce. Kurzová rizika tak označuje 59 procent dotázaných. Mezi největšími letošními hrozbami jsou na prvních místech nicméně vysoká inflace, růst mzdových nákladů a ceny energií.
„Obava z rizik spojených s inflací je logická, ale lze předpokládat, že odezní ve chvíli, kdy inflace klesne zpět na obvyklé hodnoty. Jinak je to s meziročním nárůstem obavy z kyberbezpečnosti o 17 procent. Tam se riziko v čase průběžně zvyšuje a toto číslo odráží spíš přibývající počet ředitelů, kteří si ho uvědomují,“ vysvětlil vedoucí partner PwC Tomáš Kuča.
Z průzkumu vyplynulo, že 33 procent českých ředitelů plánuje zvýšit investice do kyberbezpečnosti v reakci na stoupající geopolitická rizika. „I tady se ale hodí dodat, že průměr EU je 48 procent a v Německu to plánuje dokonce 70 procent ředitelů,“ uzavřel Kuča.
