Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku Putin překvapil konstatováním, že Rusové „čelí nedostatku plynu“, píše moldavská agentura IPN. Jeho příčiny neuvedl, dodal však, že existují i další problémy, které vyžadují „zvláštní pozornost“. Upozornil například na celkový špatný stav energetické infrastruktury.
Podle Putina jsou známky nedostatku plynu patrné právě na ruském Dálném východě, kde se ekonomické fórum konalo. Zmínil rovněž, že je někdy obtížné zásobovat nově vznikající podniky. V příštích letech se navíc očekává, že poptávka po plynu v regionu několikanásobně vzroste.
Ruský prezident proto doporučil rozšíření výroby elektřiny z uhlí. Zadal vládě, aby prozkoumala všechny možnosti jeho těžby i energetického spalování. Uhelné zásoby jsou zde podle něj tak vysoké, že by byla škoda je nevyužít.
„Podle různých odhadů vystačí zásoby uhlí v regionu na stovky let, až na 900 let. Jsou to tak solidní zásoby, že stojí za to přemýšlet o tom, jak je využít,“ řekl podle webu Moscow Times .
„V této souvislosti považuji za účelné zhodnotit možnosti rozšíření uhelné výroby elektřiny na Dálném východě. Samozřejmě tam, kde je to ekonomicky opodstatněné a vhodné. A samozřejmě s využitím moderních technologií a při přísném dodržování ekologických standardů.“
Ruská ekonomika? Horší než původní nejpesimističtější prognózy, tvrdí analytici![]() |
Poptávka po elektřině v regionech Dálného východu vzrostla za posledních deset let o 28 procent, zatímco v průměru v celém Rusku činil růst 14 procent, uvedl Putin.
„Zatím nejsou známky akutního nedostatku výrobních kapacit, avšak postupně se opotřebovávají… Je zřejmé, že je třeba aktivněji stavět energetické kapacity a obnovovat stávající elektrárny. Je nutné jasně sladit etapy a termíny takové práce,“ řekl prezident.
Dodal, že je třeba také aktivně využívat vodní energetiku a připomněl plány na výstavbu dvou nových jaderných elektráren.
„Projekty jaderných elektráren lze plným právem zařadit k takzvané zelené energetice. Mají prakticky nulovou uhlíkovou stopu. Samozřejmě musíme i nadále rozvíjet tento perspektivní směr,“ řekl Putin.
I když Evropa, včetně Česka od uhlí postupně ustupuje, v globálním měřítku jeho využití nijak neklesá. V loňském roce dosáhla světová spotřeba uhlí nového maxima 8,77 miliardy tun. Kolem této úrovně by pak mohla setrvat až do roku 2027, uvádí Mezinárodní agentura pro energii.
Od začátku invaze na Ukrajinu zaznamenala ruská produkce plynu významný pokles kvůli ztrátě evropského trhu. V roce 2021 činila těžba 762,8 miliardy krychlových metrů, o rok později klesla na 673,8 miliardy. V roce 2023 spadla na 638 miliard krychlových metrů, což bylo nejméně za šest let. Loni sice mírně stoupla, i tak ovšem zůstala o deset procent nižší než před válkou.
Plynovod na východ
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom nedávno podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. Smlouva je uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.
Gazprom zvýší dodávky plynu do Číny, podepsal dohodu o plynovodu Síla Sibiře 2![]() |
Gazprom bude podle šéfa podniku Alexeje Millera schopen dodávat do Číny touto novou cestou ročně 50 miliard metrů krychlových po dobu 30 let. Šéf Gazpromu dodal, že Síla Sibiře 2 bude největším a kapitálově nejnáročnějším plynovým projektem na světě.




















