Letošní žebříček zahrnuje 21 poskytovatelů krátkodobých mikroúvěrů na dobu jednoho měsíce. Nejznámější poskytovatelé nebankovních úvěrů ovšem v žebříčku chybějí, protože nenabízejí půjčky na tak krátkou dobu.
V modelovém příkladu půjčky 20 tisíc korun na dobu pouhého jednoho měsíce vyšly nejvýhodněji bankovní kontokorenty a půjčka od CreditStar. Zatímco u bank i CreditStaru vyjde měsíční přečerpání na 300 až 600 korun, u jiných nebankovních společností může přeplacení stejné částky přesáhnout deset tisíc korun. Jako nejhorší v testu skončila společnost SOSCredit, která chce po klientech za měsíc vrátit o dvanáct tisíc korun více.
Úvěr z banky či nebanky? Na bezpečné zadlužení má ČNB vlastní desatero |
Pokud projde schvalováním a začne platit vládní novela zákona o spotřebitelském úvěru, která u úvěrů zavádí úrokové stropy, přeplacení takového úvěru by nemělo přesahovat zhruba částku 2 800 korun. Podle kritiků za takové peníze nebude o poskytování úvěrů zájem, lidé si nebudou mít kde legálně půjčit a skončí na černém trhu.
„Pokud někdo tvrdí, že neumí půjčovat ani za tyto ceny, na rovinu říkáme, že takové půjčky nikomu chybět nebudou. Zákon nemá chránit byznys postavený na drahých úvěrech, ale lidi, kteří se kvůli podobným půjčkám mohou snadno dostat do dluhové pasti,“ upozorňuje Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni.
Analytici upozornili, že devět nebankovních firem stále běžně půjčuje lidem, kteří evidentně nemají na splácení. Pět z těchto společností za to dokonce v posledních třech letech dostalo pokutu od České národní banky.
Novela ve Sněmovně
Úvěrové společnosti si v současnosti mohou za půjčky účtovat neomezené náklady. Podle výpočtů Člověka v tísni tak výjimkou nejsou půjčky s úroky ve stovkách procent. Takové sazby by měla ukončit vládou schválená novela zákona o spotřebitelském úvěru. Ta nyní prochází schvalováním v Poslanecké sněmovně a má na cenu půjček nastavit stropy. Zástupci nebankovního sektoru a kritici novely varovali, že přísná pravidla legální trh zničí a lidé, kteří nedosáhnou na běžný úvěr padnou do spárů lichvářům.
„Pokud si nebudou moci půjčit u bank, nebankovních společností a u rodiny, tak zbývá už jen někdo jiný. Tedy lichvář. Navíc tím vzniká obrovské riziko páchání trestné činnosti nejenom ve vztahu k lichvářským aktivitám a praktikám, ale také při obstarávání peněz, které zkrátka dlužník potřebuje,“ uvedl například Petr Schneedörfler z neziskové organizace Lighthouse Academy.
S omezením úroků raději opatrně, říkají experti. Aby nekvetla lichva |
U větších či delších půjček má být od roku 2027 možné půjčovat nejvýše za RPSN 48 procent, což odpovídá roční úrokové sazbě asi čtyřicet procent. Stát ale ponechává možnost nabízet i výrazně dražší půjčky v případě, že budou na dobu kratší než jeden rok a zároveň jejich výše nepřesáhne dvacet tisíc korun.
„Při pravidelném splácení si bude moci poskytovatel říci o cenu odpovídající ročnímu úroku až 80 procent a k tomu bude mít ještě nárok na poplatek dva tisíce korun,“ vypočítal Hůle. Upozornil, že ve srovnání s Polskem nebo Slovenskem budou česká pravidla pořád výrazně měkčí.
Moderní lichváři mají desítky tisíc obětí. Studie zmapovala jejich praktiky |
Splátkové společnosti namítají, že vyšší úroky jim kompenzují nezodpovědnost dlužníků, kterým by banky půjčit nechtěly. „Argument, že je třeba kompenzovat vyšší rizikovost klientů, je relevantní. Ale ti lidé nejsou třísetkrát rizikovější než klienti, kteří si berou úvěr v bance. A proto by neměli platit třísetkrát vyšší úrok,“ oponuje David Borges, autor Indexu odpovědného úvěrování.
Pozor na obcházení zákona přes IČO
Organizace sice konec drahých půjček vítá, zároveň ale varuje před novým rizikem. Jakmile začnou cenové stropy platit, hrozí, že se neseriózní poskytovatelé pokusí regulaci obcházet pomocí tzv. zastřených půjček.
„Typickým příkladem jsou půjčky formálně určené podnikatelům nebo půjčky, kde je věřitelem i dlužníkem nepodnikající fyzická osoba známé pod názvy ‚lidé lidem‘ neboli ‚peer-to-peer‘,“ upozorňuje Borges. Pokud spotřebitel v tísni podepíše smlouvu psanou na IČO, ochranné limity nového zákona pro něj platit nebudou, i kdyby peníze použil na nákup běžných potravin pro rodinu.
