První ohnisko ptačí chřipky se potvrdilo v malochovu drůbeže na Táborsku. V chovu v obci Dlouhá Lhota bylo asi 30 ptáků, polovina během dvou dnů uhynula. Nákazu do chovu nejspíš zavlekly divoké kachny z blízkého rybníka, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Veterináři u uhynulé drůbeže potvrdili subtyp choroby H5N8, stejně jako u čtvrtečního případu uhynulých divokých labutí na Písecku.
Zbytek drůbeže v chovu bude utracen, veterináři vytyčí kolem chovu tříkilometrové a desetikilometrové pásmo, kde zavedou mimořádná opatření, například ohledně přepravy drůbeže.
Ministr zemědělství Miroslav Toman v reakci na nález dvou uhynulých labutí na Písecku dříve uvedl, že se stát bude snažit udělat maximum pro to, aby se choroba nedostala do chovů. Veterináři dělají soupis komerčních chovů v okolí nálezu uhynulých ptáků, zatím ví o dvou chovech.
Jeden z nich je společnosti AGPI, kde je 150 000 kusů nosnic, v druhém je 20 000 kachen. Soupis drobnochovů veterináři v případě nálezu u divokých ptáků nedělají. Už nyní by měli pracovníci Státní veterinární správy kontrolovat biologickou bezpečnost v komerčních provozech.
Toman vyzval chovatele k tomu, aby dělali pravidelně kontroly ptactva a případné úhyny hlásili. Stát má připravené peníze na odškodné za možné utrácení opeřenců. V roce 2017, kdy bylo v ČR vybito téměř 100 000 ptáků, vyplatil stát na odškodném 23 milionů korun.
Problémy hlásí celá Evropa
Ve Štěpánově na Žďársku kvůli ptačí chřipce evidují drůbež i papoušky |
Nákazová situace v Evropě není podle Tomana dobrá, například ze Švédska je hlášena nákaza v chovu s 1,3 miliony ptáky, kteří se tak budou muset utratit. Naštěstí se v Evropě nevyskytuje subtyp choroby H5N1, který by byl potenciálně přenosný také na člověka, nebezpečí tak hrozí pouze vnímavým ptákům.
Podle tajemnice Agrární komory Gabriely Dlouhé se v ČR v současnosti chová více než 24 milionů kusů drůbeže, soběstačnost v drůbežím mase je na 65 procentech a u vajec na 80 procentech tuzemské spotřeby.
„Jen od začátku roku je v Evropě hlášeno 170 případů výskytu ptačí chřipky v chovech drůbeže, zejména krůt, 78 ohnisek u volně žijících ptáků a dvě ohniska u ptáků žijících v zajetí, jedno ohnisko v sousedním Slovensku. Bohužel včerejší (čtvrteční) výskyt H5N8 v ČR u volně žijících ptáků je problémem i pro případné komerční chovy v okolí z důvodů ochranných pásem a případných omezení. Doufejme, že se nákaza nedostane do komerčních chovů,“ dodala Dlouhá.
Na Vysočině kvůli ptačí chřipce evidují drůbež |
Krajští veterináři jsou podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda připraveni přijet k nahlášeným nálezům ptactva a odebrat vzorky prakticky kdykoliv. Lidé by uhynulé ptáky neměli sbírat sami. „Vyzýváme všechny občany, kteří chovají drůbež, aby si ji zabezpečili a nekontaminovalo se krmení a voda, aby byla zvířata nejlépe v zasíťovaném prostoru, aby tam volně žijící ptáci neměli přístup. Pokud by se vir dostal do chovů, budeme dělat opatření jako v roce 2017 - vyhlášení ohnisek, ochranných pásem, utracení veškeré populace,“ uvedl ve čtvrtek šéf jihočeské veterinární správy František Kouba.
V ČR se ptačí chřipka kromě loňska, kdy muselo být vybito kolem 137 000 ptáků, objevila po deseti letech v roce 2017 a také tehdy zasáhla i další evropské země. V Česku bylo kvůli nemoci tehdy vybito 98 000 ptáků, většinou v komerčních chovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy.
Viry ptačí chřipky jsou běžné u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem, který kontaminuje vodu nebo krmivo chovaných ptáků. Subtyp H5N8 je nebezpečný pro ptáky, lidem neublíží. Naposledy kvůli nákaze omezilo obchod s ČR Rusko, Ukrajina, Filipíny, Tchaj-wan, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Hongkong, Maledivy a Peru.
Video: Ptačí chřipka ohrožuje i domácí chovy. Jak ochránit dvorek
