"Je jasné, že když je čtyřicetiletý chlap někde zavřený, tak z toho brzy zblbne," říká Klimeš s trochou nadsázky po prostudování korespondence.
Co vás napadne jako první, když vidíte Koženého korespondenci, v rámci níž se vyjadřuje k mnoha tématům?
Že je uzavřený, osamělý, a tudíž chce být vyslyšen alespoň touto cestou. Když jsem si pročítal vaši korespondenci a články, tak jsem se sám sebe ptal, jak by se lišila jeho rétorika, kdyby seděl třeba na Mírově. Jsem přesvědčen, že nijak. Je vlastně vězněm s permanentním přístupem na internet.
Ale on tvrdí, že je v pohodě, že je všechno v pořádku.
Ano, píše krajnostní výroky o tom, jak se cítí v pohodě, má všeho dostatek a všechno ho baví. Ale když se ho pak zeptáte, co vlastně dělá, odpoví, že propadl vědě. Proč bývalý privatizační šíbr propadl vědě? Protože se smrtelně nudí.
Co říkáte na jeho plány? Píše, že brzy bude volný a že pak bude například kandidovat do Evropského parlamentu.
Vymýšlí si a žije sny. Třeba o politické dráze v barvách ODS. Všechny tyto náznaky ukazují, že jeho snění se úplně trhá s realitou. Jak jsem řekl, jeho mysl připomíná mysl vězně. Ve věku kolem 45 let má člověk obecně problém s identitou.
Někam se v životě dostal, je na vrcholu výkonnosti, fyzicky už půjde jen dolů, psychicky se ještě nějaký čas udrží. I on určitě ví, že před ním už prakticky nic není. Podobá se autu, které nemá zařazenou rychlost, ale plyn až na podlaze. Točí se na místě, dělá hodně kraválu, ale užitečná práce nulová.
Co podle vás Kožený touto sebeprezentací sleduje?
Kožený se nás snaží přesvědčit, a zřejmě hlavně i sám sebe, že dělá něco užitečného. Jak píše, věnuje se moderním vědním oborům, které přinesou mnoho dobrého. Ve své podstatě to spíše vypadá, že se z něho stává inventorní podivín.
Inventorní? Vysvětlíte mi, co to znamená?
Inventorní blud je, když vás někdo na ulici začne přesvědčovat, že vymyslel perpetuum mobile. Je to mylné přesvědčení osoby o tom, že je původcem významného vynálezu.
Je vidět, že se rád opájí vzpomínkami na minulost plnou luxusu. O čem to vypovídá?
To, že se mu rozpadá jeho luxusní svět, může být další problém. Jak zálibně píše o svých večeřích s jesetery a medvědím masem, jako by tím stále žil. Muž v takovém věku, který dělá něco smysluplného, třeba živí rodinu, se určitě nebude identifikovat především skrze vzpomínky na luxusní večeře. Takováto identita u dospělého člověka není zcela normální.
Jak to myslíte? Hodně lidí má rádo luxus.
Obecně, v dětství člověka převažuje spotřeba nad produkcí, ale v dospělosti se to otáčí. Rychle vás přestane bavit jen spotřebovávat, dospělí potřebují naopak produkovat, zvláště chlap. Produkce muže dvakrát až třikrát větší než spotřeba, je nastaven tak, aby uživil tu rodinu. Jakmile muž nemůže vydělávat a nějak smysluplně peníze investovat, tak pak má přebytek energie, kterou musí někde ventilovat.
Jde ale o člověka inteligentního a vzdělaného. Myslíte, že to chytrý člověk může nést hůře než jedinec prostoduchý?
Asi ano. Je vidět, že je mentálně výkonný. Tím horší pro něj musí být ono domácí vězení. Proto se snaží ventilovat názory tímto způsobem.
Myslíte, že je to případ pro psychiatrickou léčbu?
Ne, to si nemyslím. Tohle je známka normální degenerace, která plyne z onoho domácího vězení.
Co vy byste mu radil jako psycholog?
Po duševní stránce by ho z toho mohla dostat práce, třeba klidně s lopatou. Nejlepší způsob, jak si zpravit osobní identitu, je někomu pomáhat. Zasloužit si nějaký vděk jiných lidí. Ale jsou případy, třeba zloději, které se přesvědčují, že to nepotřebují. Těm pak není pomoci.
Podle toho, co o sobě říká, to vypadá, že k lopatě asi nemíří. Myslíte, že je u něj možné, aby opravdu začal někde od píky?
On nevychází z pozice vězně z Baham, ale z pozice oligarchy. Právě proto, že není schopen opustit své sny, raději nedělá nic pořádného, hovoří o nějakých obecných věcech, třeba o své zálibě ve vědě. Má o sobě vysoké intelektuální mínění. Vytváří si pocit nároku na to být oligarchou a nechce se ho pustit. Ač jde společensky dolů, křičí, že má nárok být na výsluní.
Jeroným Klimeš– narodil se v roce 1967 v Prachaticích – vystudoval hydrogeologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, Konzervatoř Jaroslava Ježka, psychologii na FF UK a na University Of Texas v Austinu – pracoval v Městském centru pro adopci a náhradní rodinnou péči – přednášel na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, na Filozofické fakultě UK i VŠE v Praze – je ženatý a má dvě děti |
