Chybějící nebo špatné poštovní směrovací číslo výrazně zvyšuje riziko, že se zásilka nedostane k adresátovi.
Jejich zavedení bylo ve své době pro poštu revolucí, na níž s nedůvěrou pohlíželi staří pošťáci i občané, kteří se je museli naučit. Systém se ale nezměnil ani po rozpadu Československa. „Změnit ho by bylo příliš velké riziko,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES v roce 2018 Miroslav Špaček, který jej zaváděl do praxe.
Lidé se směrovací čísla učit nechtěli, říká muž, který je uváděl do praxe |
Uvažovat o zavedení PSČ se začalo už na konci 60. let. „Pro třídění zásilek pošta potřebovala lidi, kteří uměli perfektně poštovní zeměpis. To je unikátní dovednost, vezměte si například, že máme desítky obcí se stejným názvem, které leží v různých částech republiky. Na tato místa se těžko hledali brigádníci, kteří by je mohli zastoupit,“ řekl v tehdejším rozhovoru Špaček. O zavedení poštovních směrovacích čísel v Československu se rozhodlo v roce 1971.
Poštovní směrovací číslo se vždy skládá z pěti číslic. První číslice PSČ přibližně (neplatí to ve všech případech) odpovídá starému členění Československa na kraje.
Další číslice PSČ definují obec a případně městskou část obce. Například v Praze druhá číslice poštovního směrovacího čísla odpovídá jednotlivým městským obvodům. Poštovní směrovací číslo se uvádí zpravidla na začátek posledního řádku adresy. Obdoby PSČ se používají prakticky ve všech zemích.
Pamatujete si PSČ obce, v níž žijete?
Na systém si nikdo nedovolil sáhnout
S rozdělením Československa ale nastavený systém PSČ zůstal.
„Když se Slovensko oddělilo, samozřejmě si nemohli nevšimnout, že jim někdo jiný sedm číslic odkrojil. Od známých vím, že bylo téma nového systému poštovních směrovacích čísel zadané a nepochybně by teoreticky nebyl problém to vyřešit jinak. Už si to ale nikdo netroufl udělat, změna režimu by byla strašidelná. Bůhví kolik let by Slovenskem bloudily zásilky označené dvěma sadami směrovacích čísel. Riziko bylo příliš velké a navíc opravdu není třeba očíslovat každého baču a každý vchod do domu. Systém, jak byl zaveden na začátku 70. let, dává dost čísel nám i jim,“ pokračoval Špaček.
„Ani když byla Česká republika rozdělena na 14 krajů, tak si na ten systém nikdo netroufl sáhnout, to by byla katastrofa,“ dodal.
Podle serveru psc.cz se historie poštovních směrovacích čísel začala psát na Ukrajině v roce 1932. Systém byl ale zrušen v roce 1939. Během druhé světové války zavedlo PSČ Německo. Na poštách ubývalo pracovníků se znalostí zeměpisu a rozšiřovalo se území, na které bylo potřeba doručovat zásilky německým vojákům.
Mezi další státy, které zavedly systém poštovních směrovacích čísel, se řadí Argentina (1958), Anglie (1959), USA (1963), Švýcarsko (1964). Již při zavádění PSČ se uvažovalo o strojním třídění zásilek.
Poštovní směrovací číslose vždy skládá z pěti číslic. První číslice PSČ přibližně (neplatí to ve všech případech) odpovídá starému členění Československa na kraje:
Zdroj: web psc.cz |
