Náborové plány českých firem jsou vyšší v porovnání s minulým rokem, kdy vrcholila energetická krize. Nabrat zaměstnance chce 27 procent z nich. Dvaadvacet procent firem se chystá naopak propouštět, vychází z posledního průzkumu ManpowerGroup, který monitoruje plány personalistů pro první čtvrtletí příštího roku.
Rozdíl pěti procentních bodů je výsledek, který není moc lichotivý. Ještě v předchozím kvartálu to přitom bylo deset procentních bodů, světový průměr je šestadvacet. Česko je tak v mezinárodním měřítku společně s Japonskem na předposledním místě, za ním je už jen Argentina. „Bývali jsme desátí, teď panuje velká skepse vzhledem k energetické krizi,“ domnívá se šéfka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.
Perný podzim. Až pětina firem v českém průmyslu a stavebnictví chce propouštět |
Nejčerněji vidí situaci na trhu práce neziskový a státní sektor, nejoptimističtější nálady panují naopak v oblasti informačních technologií a také financí.
O titul už moc nejde
České firmy dlouhodobě zaměstnance shánějí jen obtížně, sedmdesát procent z nich nedokáže najít lidi, kteří by splňovali jejich požadavky. Nejvíce se u uchazečů pídí po odpovědnosti a spolehlivosti, která je podle průzkumu na prvním místě. Následuje týmovost, logické myšlení a také odolnost.
„Ta bude do budoucna čím dál důležitější, jak se bude měnit trh práce,“ myslí si Rezlerová. Zároveň přibližuje, že firmy hledají ideální mix měkkých a tvrdých dovedností. „Nezáleží už tolik na tom, co člověk vystudoval, spíš jestli bude spolupracovat a bude přizpůsobivý,“ dodává.
Čtyři nejčastější mýty a polopravdy o práci a zaměstnání |
Mezi obory, po nichž je na trhu práce sháňka, vítězí inženýři, IT specialisté a lidé ve výrobě. Tím, že procento nezaměstnaných se pohybuje na nízkých tří a půl procentech, mohou si lidé více diktovat podmínky, za kterých do práce nastoupí. Nejoblíbenějším benefitem je flexibilní pracovní doba, tu tak plánuje svým zaměstnancům poskytnout polovina firem, třetina také chystá zvýšit mzdy.
Pracovat tak akorát
Rovněž starost o duševní zdraví zaměstnanců v posledních letech stoupá, takzvaný well-being prioritizuje třetina firem. Rovnováha mezi soukromým a pracovním životem jde pak ruku v ruce s trendem quiet quitting, který podle personalistky zajímá hlavně mladou generaci.
„Mladí lidé hledají balanc. Práce pro ně není hodnotou, ale prostředkem, jak se realizovat. Nechtějí pracovat do roztrhání těla. Dělají tak jen to, co se po nich explicitně vyžaduje,“ vykresluje personalistka a dodává, že jde o markantní rozdíl v porovnání s jejich rodiči..
S vývojem na trhu práce pracuje i česká legislativa. Od začátku října tak vstoupila v platnost novela zákoníku práce. „Chceme vstoupit do 21. století, přiblížit se digitální době,“ uvádí Jana Skalková z ministerstva práce a sociálních věcí.
Zákoník práce čeká největší změna od 90. let. Co všechno přesně přináší? |
Novela je důsledkem transpozice směrnice EU, která má zpřehlednit pracovní podmínky zaměstnance a pomoct najít rovnováhu mezi prací a soukromím. Konkrétní změny pocítí například „dohodáři“ (zaměstnanci pracující na základě DPP či DPČ), kterým od začátku ledna vznikne právo na dovolenou skoro ve stejném režimu jako klasickému zaměstnanci.
Novela se také snaží pokrýt home office, firma a zaměstnanec by si tak měli vždy písemně uzavřít dohodu o práci na dálku. Další novinkou je také možnost uzavření pracovní smlouvy elektronicky, třeba po mailu.
Firmy ale s novinkami vesměs příliš spokojené nejsou. Jak ukázal průzkum ČSOB pro MF DNES, třetina podnikatelů se v souvislosti se změnami v práci na dohodu obává vyšší administrativy, osmnáct procent pak vyšších nákladů.
Dohody o provedení práce mění jak konsolidační balík, tak zákoník práce. Vzniknou dva limity, po jejichž překročení pracovník bude muset platit sociální pojištění, za určitých podmínek budou mít „dohodáři“ také nárok na placenou dovolenou. Zaměstnavatel jim navíc bude muset dát předem rozvrh práce a vznikne jejich evidence.
