Liší se mimo jiné představy, kolik lidé za své první plnohodnotné zaměstnání dostanou. Polovina dotázaných podnikatelů uvádí, že představy absolventů o měsíčním výdělku se nejčastěji pohybují v rozmezí 20 a 30 tisíc. V průměru je to 23,5 tisíce korun. Firmy ale nabízejí absolventům nejčastěji mzdy v rozmezí o pět tisíc nižším, tedy 15 až 25 tisíc korun. V průměru se pak jedná o 22 tisíc korun.
„Nabíráme i bez praxe, nyní si člověk nemůže moc vybírat. Zaměstnanci na trhu práce chybějí. Podle mne jejich platové požadavky neodpovídají tomu, co mohou firmě ihned přinést. Málokdo je ze školy opravdu připravený na naskočení do plného zatížení,“ říká Pavel Beran ze Subtropického zahradnictví Kruh v Kruhu u Jilemnice.
V řadě oborů trvá zaškolení několik let. Třiatřicetiletý Jan vystudoval obchodní akademii, ale nyní pracuje jako obsluha CNC obráběcího stroje. Ve svém oboru tehdy hned po škole práci nenašel, ale dostal šanci od známého, který vedl jednu fabriku v Moravskoslezském kraji. Říká, že začínal od nuly a trvalo několik let, než se zaškolil.
„Jde o velmi kvalifikovanou pozici. A přestože se v inzerátech nabízí, že zaměstnavatelé nové lidi zaškolí, moc se jim do toho nechce. I malá chyba může znamenat výpadek výroby, to je stojí hodně peněz,“ tvrdí Jan.
„Stoupat po kariérním žebříčku je jednodušší než kdy dřív“
Na druhou stranu, pokud se nový zaměstnanec zapracuje, může počítat s tím, že dostane rychle přidáno. Většina firem si totiž nyní více než dřív dává pozor, aby jim mladí zaměstnanci po zaškolení neutekli ke konkurenci.
„Současná extrémně nízká nezaměstnanost vede k tomu, že i absolventi bez několikaleté firemní praxe, zejména z technických oborů, jsou velmi žádaní. A mohou tím pádem velmi rychle stoupat po mzdovém i kariérním žebříčku,“ tvrdí členka představenstva ČSOB Marcela Suchánková.
Z průzkumu také vyplynulo, že mladí absolventi – bez ohledu na ukončenou úroveň vzdělání – podle podnikatelů při hledání místa přeceňují své schopnosti. Téměř polovina z nich uvádí, že absolventi si spíše vybírají místa, kde je požadována vyšší kvalifikace nebo praxe. Na druhou stranu se ukázalo, že zhruba každý desátý absolvent své schopnosti podceňuje.
Firmy loví nové zaměstnance přímo ve školách
„Získat, zaškolit a udržet si kvalitního zaměstnance dnes není vůbec jednoduché. Ani po měsících školení a investicích do nového pracovníka není nikdy jisté, že spolupráce bude dlouhodobá. Momentálně se potýkáme s nedostatkem lidí zejména v Praze a v severních a západních Čechách,“ říká mluvčí e-shopu Kasa.cz Andrea Čižmářová.
Firmy se proto snaží, aby si mladé vychovaly „k obrazu svému“ už během jejich školní docházky. Spolupracují se školami a učilišti či zakládají vlastní.
„Když jsme hledali místo pro výrobu, jedním z kritérií byla dostupnost pracovních sil. Nejen proto máme na společném dvoře s továrnou učiliště, se kterým navazujeme spolupráci a rádi bychom zde ‚vychovali‘ budoucí zaměstnance pro naši výrobu. Ale platí, že zkušenosti zaměstnanců jsou tím nejdůležitějším,“ říká obchodní ředitel výrobce skútrů Čezeta Motors Matěj Oliva.
Chybějící zaměstnance nahradí automatizace
Na nedostatek lidí včetně absolventů ukazuje i aktuální průzkum, který provedla Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Ačkoliv je Česko v očích investorů stále nejatraktivnější zemí regionu, nedostatečná dostupnost kvalifikovaných pracovních sil toto postavení nejvíc oslabuje.
„Nálada mezi podnikateli je lepší než skutečná situace,“ říká šéf Commerzbank v Česku Michael T.Krüger. „U zaměstnanců navíc klesá ochota k výkonu a firmy v Česku začínají stále víc investovat do automatizace. Až tyto investice dokončí, může přijít nezaměstnanost,“ varuje.
