Výsledky výzkumu potvrzují dlouhodobý příklon Čechů k jaderné energii. Podpora jádra patří v tuzemsku spolu s Maďarskem, Francií či Finskem k nejvyšším v Evropské unii. A i když po energetické krizi zaznamenalo jádro renesanci i v jiných státech a jeho odpůrci v Německu či Belgii oslabili, český projaderný přístup zůstává podle analytiků stabilní.
Podle čerstvých dat většina Čechů podporuje také silnější kontrolu státu nad společností ČEZ.
Roli státu v energetice považuje veřejnost za důležité společenské téma. Průzkum agentury Ipsos ukázal, že 58 procent Čechů podporuje větší kontrolu státu nad společností ČEZ, zatímco 27 procent je proti. Hlavním argumentem pro posílení této role je podle respondentů zajištění energetické soběstačnosti. Tento důvod uvádí 59 procent zastánců větší státní kontroly.
Mezi další často zmiňované argumenty patří kontrola nad kritickou infrastrukturou a posílení energetické bezpečnosti. Téma se promítá také do očekávání ohledně cen energií. Více respondentů, přesně 39 procent, se domnívá, že větší kontrola státu nad společností ČEZ by vedla ke snížení cen energií, zatímco 21 procent očekává jejich růst.
„Zákazníci v minulých letech prošli energetickou krizí a zvyšováním cen za elektřinu a plyn. Jsou tudíž obezřetnější a téma energetiky sledují více než dříve. Je jen logické, že chtějí cenovou stabilitu a preferují soběstačnost s větším zapojením státu, v tomto případě kontrolu nad společností ČEZ,“ vysvětluje analytik agentury Ipsos Michal Straka.
Podpora nových jaderných bloků
Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie má česká populace k energetice specifický a vysoce pragmatický přístup. Zatímco v řadě západních zemí panoval či stále panuje ostrý ideologický konflikt mezi jádrem a obnovitelnými zdroji, Česko jako dlouhodobě nejpravověrnější zastánce jádra zaujímá k obnovitelným zdrojům spíše umírněně podpůrný a opatrný postoj.
Jak vyplynulo z průzkumu Ipsos, 93 procent dotázaných chce, aby Česká republika zůstala do budoucna energeticky soběstačná. Zatímco většina zdejší populace podporuje budoucí energetický mix složený z jádra a obnovitelných zdrojů, pouhá dvě procenta respondentů se vyslovila pro „co nejvíce fosilních zdrojů, méně jaderné energie a nejméně obnovitelných zdrojů“.
Řada zemí plánuje výstavbu nových jaderných zdrojů a prodloužení provozu stávajících. Vidí v nich potenciál v krytí rostoucí spotřeby elektřiny. Na otázku, jaký postoj by v této věci měla ČR zaujmout, až 74 procent respondentů průzkumu Ipsos vyjádřilo podporu výstavby nových bloků a prodloužení provozu jádra. K tomu 63 procent dotázaných uvedlo, „že bychom se také měli zavázat k výstavbě a prodloužení provozu v jaderných elektrárnách, protože naše jaderné elektrárny patří k nejvýhodnějším zdrojům energie, které máme“.
Pouhých 20 procent se domnívá, „že bychom se neměli zavazovat k výstavbě a prodloužení provozu v jaderných elektrárnách, předně proto, abychom dali prostor alternativním zdrojům energie“.
Větší kontrola státu nad ČEZ
Z průzkumu také vyplynulo, že téma státní kontroly nad společností ČEZ považuje většina veřejnosti za důležité. Plány vlády na plné ovládnutí polostátní energetické skupiny ČEZ spočívají především v odkupu podílů minoritních akcionářů, kteří v současnosti drží přibližně třicet procent akcií. Stát vlastnící zhruba sedmdesát procent usiluje o získání plné kontroly.
Primárním cílem je plné ovládnutí výrobních aktiv – elektráren a energetické infrastruktury. To má státu umožnit snazší investice do nových jaderných bloků v Dukovanech a přímější vliv na energetickou politiku. V průzkumu Ipsos až sedmdesát procent respondentů odpovědělo, že si myslí, že jde o důležité téma, naopak sedmnáct procent to za důležité nepovažuje.
Na otázku, zda by měl stát získat větší kontrolu nad společností ČEZ, více než polovina, přesně 58 procent respondentů, odpověděla kladně, z toho 27 procent uvedlo „určitě ano“, 31 procent „spíše ano“, ale 28 procent si nemyslí, že by měl stát tuto kontrolu získat.
Stát by měl podle převládajícího názoru získat nad společností ČEZ větší kontrolu kvůli energetické soběstačnosti ve výrobě elektřiny, vyplynulo z průzkumu. Je o tom přesvědčených až 59 procent respondentů. Dalších 45 procent v tom vidí posílení energetické bezpečnosti a 48 procent se domnívá, že by se tím posílila kontrola nad kritickou infrastrukturu potřebnou pro fungování státu. Šestadvacet procent v převzetí vidí možnost řízení dostavby jaderných elektráren a dalších energetických investic.
„Výzkum odhaluje zajímavou souvislost mezi preferovanými zdroji a pohledem na roli státu. Data jasně ukazují, že právě zastánci jaderné energetiky nejčastěji požadují jak energetickou soběstačnost, tak i větší státní kontrolu nad klíčovou infrastrukturou,“ uvedl Straka.
Při převzetí kontroly státu nad ČEZ 39 procent české veřejnosti očekává pozitivní dopad do cen energií. Z toho 11 procent se domnívá, že se sníží výrazně, dalších 28 procent odpovědělo, že si myslí, že se ceny energií sníží po zestátnění ČEZ mírně. Že se ceny nezmění, se domnívá 40 procent dotázaných, 21 procent si nemyslí, že se ceny zvýší. Tyto obavy vyjádřilo naopak 14 procent a sedm procent se obává, že jejich cena stoupne výrazně.
