Stát už delší dobu ví, že chce výrobu elektřiny i tepla z uhlí úplně opustit. Jen se zatím neví, jak rychle. A s tím souvisí i otázka, čím uhlí nahradit. V posledních letech se totiž podíl hnědého uhlí na celkové výrobě elektřiny v Česku pohybuje stále kolem 45 procent.
Členové uhelné komise, kteří mají o konci uhlí rozhodnout, mají na stole tři scénáře. Konec uhlí by mohl nastat už za deset let – nebo také až v polovině století. Zatímco třeba v Německu už rozhodli, že poslední uhelku zavřou nejpozději v roce 2038, v Česku má být první návrh termínu konce hnědého uhlí hotov v září.
Elektrárna Prunéřov
|
Problém však je, že experti devatenáctičlenné komise se nescházejí moc často. Letos se viděli zatím jen dvakrát a není jasné, kdy se sejdou znovu. Stále častěji zaznívají hlasy, že se to do září nestihne a že datum konce se dozví (nejprve) vláda až někdy na sklonku roku.
Největším výrobcem energie z uhlí je s desítkou zdrojů polostátní ČEZ. Velké uhelné zdroje vlastní také skupina finančníka Pavla Tykače Sev.en Energy a Energetický a průmyslový holding jiného miliardáře, Daniela Křetínského.
ČEZ přitom loni na podzim načrtl investorům svou strategii útlumu uhelné energetiky. Do roku 2025 chce snížit instalovaný výkon uhelných zdrojů proti roku 2018 o polovinu. V tom je však započítán i prodej elektrárny Počerady do rukou Tykače (v roce 2024), který počítá s dalším provozem uhelného zdroje minimálně po dobu několika let.
Největší část uhelného výkonu chce ČEZ odstavit mezi lety 2035 a 2040, kdy dojde uhlí v lomu Tušimice. Po roce 2040 už má zůstat v provozu jen nejmodernější blok v elektrárně Ledvice. A v polovině století už se chce firma obejít zcela bez uhlí. Výstupy uhelné komise to však pochopitelně mohou změnit.
Meziročně již ČEZ odstavil 500 megawattů uhelných bloků. Zavřel dva starší bloky v Ledvicích, blok elektrárny Dětmarovice a blok ve Vítkovicích. Spolu s Prunéřovem jde téměř o tisíc megawattů, což přibližně odpovídá jednomu temelínskému bloku. „V příštím roce dojde k odstavení elektrárny Mělník III a dvou kotlů v Poříčí,“ doplňuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Jak skončit s uhlím v Česku
|
Podle ekologů by Česko mělo mít při útlumu uhlí větší ambice. Člen uhelné komise a zároveň člen ekologické organizace Greenpeace Jan Rovenský říká, že nestačí stanovit finální rok. „Je stejně důležité, jak bude vypadat celá útlumová křivka. Nemělo by se stát, že stát začne s útlumem až v roce 2030 a do té doby pojedou všechny uhelky,“ říká Rovenský. Podle něj by měl stát skončit nejpozději do roku 2025 s výrobou elektřiny z uhlí, která jde na vývoz. „Jde zhruba o třetinu elektřiny z uhelných elektráren,“ dodává.
Do roku 2030 je pak podle představ ekologů možné zavřít zbývající dvě třetiny uhelných elektráren. Nahradit je může kombinace obnovitelných zdrojů, snižování spotřeby či částečně zemní plyn. A o pět let později také tepláren, které rovněž mohou zčásti přejít na plyn a částečně je mohou nahradit decentrální zdroje.
Vedle vládní komise vznikla minulý týden jako alternativa také neformální Stínová uhelná komise. Mezi jejími členy jsou akademici, odborníci či lidé z dotčených regionů. Vládní komise podle nich nepostupuje transparentně. A kritizují také to, že v ní převažují lidé navázaní na uhelné firmy, které mají zájem na pomalém útlumu.
Pokud jde o lokalitu v Prunéřově, ČEZ ji nehodlá opouštět. Starou elektrárnu, která se nachází na dohled od modernější prunéřovské dvojky, čeká demontáž. O tom, co firma s pozemky udělá, se však zatím nerozhodlo. Ve hře je například paroplynová elektrárna, klasická plynová kotelna, solární parky či bateriová úložiště. „Jde i o jednu ze zvažovaných lokalit pro ‚gigafactory‘, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut,“ říká Kříž.
