Změnu rétoriky odstartoval mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron. „Evropa si nemůže stanovovat ambiciózní klimatické cíle a zároveň připustit, aby její průmyslová základna zanikla. Vysoké ceny energií v kombinaci s náklady na uhlík urychlují deindustrializaci, nikoli dekarbonizaci,“ prohlásil nedávno Macron.
Právě Francie přitom v minulých letech patřila k zemím, které se v klimatické debatě řadily spíše k tahounům přísnější politiky. O to výrazněji nyní působí, když z Paříže zaznívá varování, že dosavadní nastavení přestává být pro evropský průmysl udržitelné.
Přebytečné emisní povolenky se nebudou rušit, zůstanou v rezervě, navrhla Komise![]() |
Podobně ostře se vyjadřuje i německý kancléř Friedrich Merz. Za nepřijatelné označil, aby se opatření zaváděla na úkor průmyslu a pracovních míst. K samotnému systému emisních povolenek (EU ETS) pak dodal, že měl firmám pomoci s přechodem na bezemisní výrobu, pokud se ale ukazuje, že to není dosažitelné nebo že nejde o správný nástroj, měla by být Evropa otevřená jeho revizi, případně alespoň odkladu.
Pro Německo je tento názorový posun důležitý i symbolicky. Největší evropská ekonomika totiž dlouho držela vůči podobné kritice zdrženlivější tón.
Itálie volá po pozastavení, Česko chce strop
Nejradikálnější postoj k povolenkám v současnosti zaujímá Itálie v čele s premiérkou Giorgiou Meloniovou, která volá po úplném pozastavení systému. Italský ministr průmyslu Adolfo Urso mechanismus ETS dokonce označil za pouhou daň a poplatek pro energeticky náročné společnosti, který je nutné podstatně revidovat. Itálie navíc nezůstává jen u slov. V polovině února schválila balík opatření v objemu zhruba tří miliard eur, jehož cílem je ulevit firmám i domácnostem od vysokých cen elektřiny a plynu a zlepšit konkurenceschopnost průmyslu.
Povolenky čeká revize. Co se Bruselu s ETS nepovedlo a jak to funguje ve světě![]() |
Tlak na změnu sílí i díky společnému postupu skupiny třinácti zemí, mezi kterými nechybí vedle Německa, Francie a Itálie ani Česká republika nebo Polsko. Tyto státy společně volají po předvídatelnosti, stabilitě trhu a ochraně před extrémními výkyvy cen povolenek. Varují také, že další snižování stropu emisních povolenek může vést k vyšším cenám, větší volatilitě a slabší likviditě trhu.
Česká vláda se v této iniciativě silně angažuje. Premiér Andrej Babiš na přelomu ledna a února odeslal předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis, ve kterém žádá okamžitou revizi EU ETS a zastropování ceny povolenky na hranici 30 eur. Podle části průmyslu je právě předvídatelná cena povolenek jednou z podmínek, bez nichž nelze plánovat dlouhodobé investice do modernizace výroby.
Tlak z podnikové sféry
Stejný tlak přichází i z podnikové sféry. Na únorové konferenci České Antverpy zaznívalo, že bez předvídatelných podmínek nelze v Evropě plánovat další modernizaci a dekarbonizační investice. Firmy upozorňují, že konkurenceschopnost českého průmyslu musí stát na prvním místě a že investiční prostředí musí být stabilní, včetně ceny povolenek.
„Nejde o to, že by průmysl odmítal dekarbonizaci. My sami do ní investujeme miliardy. Ale současné nastavení systému povolenek vytváří obrovskou nejistotu a znevýhodňuje evropské výrobce vůči konkurenci ze zemí, kde podobná pravidla neplatí. Pokud má průmysl transformovat výrobu, potřebuje stabilní a předvídatelné podmínky, ne další tlak, který ohrožuje samotnou existenci výroby v Evropě,“ uvedl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
Babiš opět zkritizoval emisní povolenky. Ničí český průmysl, prohlásil v Bruselu![]() |
Jednotný v pohledu na řešení krize však není ani samotný průmysl. Ocelářská unie po jednání asociací EUROFER upozorňuje, že některé ocelářské společnosti myšlenku na zastropování povolenek nepodporují. Jde o podniky, které už totiž do dekarbonizace výrazně investovaly a nyní chtějí ze svých investic profitovat. Spor se tak nevede jen na lince oceláři proti Evropské unii, ale také mezi samotnými oceláři navzájem, což situaci pro vyjednávání případných úlev nijak nezjednodušuje.
Právě v tom se podle části odvětví láme celá dnešní debata o Green Dealu. Už nejde o jednoduchý spor mezi ochranou klimatu a průmyslem, ale o otázku, zda současné nastavení EU ETS ještě vede k dekarbonizaci, nebo už spíše k odlivu výroby mimo Evropu. Stále hlasitěji proto zaznívá, že cílem nemá být couvání z klimatických závazků, ale oprava mechanismu tak, aby byl stabilní, předvídatelný a slučitelný s investicemi do modernější výroby.
„Debata v Evropě se posouvá správným směrem. Nejde o to ustupovat od klimatických cílů, ale dát jim reálnou podobu a nastavit nástroje tak, aby fungovaly v praxi. Pokud má transformace uspět, musí být systém stabilní, čitelný a kompatibilní s realitou průmyslu,“ uvedla předsedkyně představenstva Ocelářské unie Marcela Kubalová.
Evropská komise má návrh plánované revize EU ETS představit na začátku léta. Právě nynější tlak velkých států, ale i podniků a průmyslových svazů může podobu změn výrazně ovlivnit. Po letech, kdy evropská debata stála hlavně na zpřísňování pravidel, tak nyní stále silněji zaznívá, že bez funkčního průmyslu nebude ani úspěšná dekarbonizace.





















