Svůj podíl na příznivém výsledku měl i fakt, že letošní březen byl o dva pracovní dny delší než loňský.
Průmyslu pomohla zejména hutní výroba a produkce elektrických a optických přístrojů.
Na odbyt šly kabely, vodiče, barevné televizory a monitory. Dařilo se i kožedělnému průmyslu. Zvýšila se produkce obuvi a řemenů. Nezvyšovala se ale jen produkce, vyšší čísla zaznamenaly i tržby.
"Vyšší růst tržeb tak naznačuje, že ekonomika nevyrábí na sklad, ale co vyrobí, to také prodá. To je velmi přízniví signál z pohledu dalšího růstu české ekonomiky," doplnil Vladimír Pikora z Volksbank.
Počet zaměstnanců se naopak meziročně snížil. Průmysl zaměstnal o 17,5 tisíce lidí méně než v březnu o rok dříve.
Propouštěly hlavně neperspektivní odvětví jako textilní a oděvní podniky. Naopak firmy, které se zaměřují na elektrické přístroje nebo výrobu plastů pracovníky nabíraly. Zaměstnanci těchto oborů naopak museli často pracovat přesčas, aby zvládli všechny zakázky.
Pomohly zahraniční zakázky
Do zahraničí směřovaly zejména automobily. Méně se vyváželo textilu. Zájem o textilní výrobky ale klesá i na domácím trhu. Producentům oděvů totiž konkurují levné asijské výrobky.
Březnové zakázky do zahraničí dosáhly 79 miliard korun z celkových 119,2 miliard.
Podle Heleny Horské z České spořitelny způsobuje současné oživení průmyslu, a to nejen v České republice, ale v celém regionu střední Evropy, trend západních obchodníků, kteří původní evropské výrobce nahrazují novými, levnějšími partnery ze střední Evropy.
To potvrzují i výsledky ostatních zemí. Podle Davida Marka z Patria Online překročil polský růst 23procentní růst.
Tím se podle Horské zvyšuje i šance na zlepšení salda českého obchodu se zahraničím.
Na tom se shoduje i s Miroslavem Brabcem z Raiffeisenbank.
"Statistika průmyslových zakázek naznačuje, že hubené měsíce průmysl rozhodně nečekají. Celoroční výkon odhadujeme na 6,5 procenta," dodal.
