„Říjnový výsledek průmyslu byl zčásti ovlivněn vysokou srovnávací základnou v některých významných odvětvích zpracovatelského průmyslu, zejména ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení a výrobě motorových vozidel,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Vysoká srovnávací základna se projevila rovněž poklesem v odvětví opravy a instalace strojů a zařízení. Pokračoval pokles ve výrobě strojů a zařízení a ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
Českému průmyslu se dýchá jen těžce. Dusí ho energie i problémy Německa |
Hodnota nových zakázek v meziročně vzrostla o dvě procenta, především zásluhou nových kontraktů ze zahraničí. „K růstu hodnoty nových průmyslových zakázek nejvíce přispěla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Nové dlouhodobé zakázky přibyly i podnikům ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Podle ekonoma banky Creditas Petra Dufka sice mírný nárůst zakázek může vypadat nadějně, avšak nemá ho smysl přeceňovat. „A to s ohledem na fakt, že se počítají v běžných cenách. Je otázkou, nakolik je to skutečně nárůst, nakolik jde jen o efekt inflace,“ míní Dufek.
Od průmyslu si podle něj česká ekonomika může jen těžko slibovat brzký obrat k lepšímu. „Vzhledem k době, s jakou se potýká s problémy začíná být čím dal jasnější, že na cestě k růstu nestojí pouze cyklické překážky, ale i ty strukturální jako je konkurenceschopnost a subdodavatelská pozice v řetězci výrobců z velkých zemí,“ dodává Dufek.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v říjnu meziročně snížil o dvě procenta.
